BAŘINKA, M. Elektronická stabilizace podvozku Formule Student [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Studentovy odborné znalosti jsou na velmi dobré úrovni, student problematiku samostatně nastudoval a dokázal získané znalosti rozvést a aplikovat na daný problém. Pravidelně chodil konzultovat dosažené výsledky a pohotově adaptoval připomínky. Oceňuji samostatný a aktivní přístup studenta k problematice elektronické stabilizace podvozku a studiu a implementaci matematických modelů pneumatiky a podvozku.
Student Bc. Martin Bařinka vypracoval diplomovou práci na téma Elektronická stabilizace podvozku Formule Student. Tato práce má dobrou prezentační úroveň a svoji délkou odpovídá stanovenému rozsahu. Po grafické stránce je diplomová práce zdařilá, obrázky a grafy jsou čitelné a psaný text srozumitelný. Úroveň práce poněkud poškozuje zvolený sloh a nehodící se spojovací výrazy. V některých místech rozdělená slova pokračují až po stránce a půl tabulek a obrázků. Při čtení jsem se několikrát přistihl, jak zadržuji dech až do okamžiku nalezení zbytku slova. Bylo by lepší text rozdělit až s koncem věty a čtenáře tolik nenapínat. Práce obsahuje značné množství různých symbolů o několika verzích indexů a i při povrchní kontrole je možné odhalit několik chyb (na zevrubnou kontrolu by bylo potřeba více dnů). Ne všechny převzaté obrázky jsou řádně citovány. Zadání diplomové práce je komplexní. Přestože samostatné části soustavy nejsou komplikované, tak celkový model je velmi rozsáhlý. Po odborné stránce je práce na dobré úrovni. Velká část studentem uvedených modelů je předpřipravená ve Vehicle Dynamics Blocksetu v MATLABu. Student ale vhodně kombinuje modely z tohoto toolboxu s modely z jiných zdrojů za účelem dosažení co největší podobností s plánovaným monopostem. Student prování analýzu chování modelů a porovnává je s očekávaným chováním reálné soustavy. S některými zvolenými postupy ale bez dalších podrobností a vlastní analýzy nemohu úplně souhlasit. Konkrétním příkladem je kompenzace kladné síly nehnaných kol. Korektním postupem by bylo odhalení příčiny vzniku této síly a až poté zvážení formy kompenzace. Oceňuji přístup studenta k realizaci řízení prokluzu, kdy při nespokojenosti s průběhem regulace zvolí odlišnou strukturu regulace a nesmíří se s tím, že regulátor nejde nastavit lépe. Naopak velmi stručná je část o realizaci na výpočetní platformě. Student popisuje vlastní řešení jen povrchově a nijak se nevyjadřuje k dosažené rychlosti výpočtu. Řešení této diplomové práce musel student věnovat značné množství času a úsilí. Celkově práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta a hodnotím ji 87 body (B).
eVSKP id 126916