POKORNÝ, V. Síťový napájecí zdroj 15 V / 1,5 A s galvanickým oddělením pro laboratorní zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Úkolem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat síťový napájecí zdroj s výstupními stejnosměrnými parametry 15 V / 1,5 A pro napájení řídicích obvodů výkonového pulzního měniče. Jádrem zdroje byl blokující měnič s transformátorem. Student přistupoval k práci velmi svědomitě, docházel na konzultace, během nichž se důkladně seznámil s činností i detaily návrhu blokujícího měniče. Následně provedl konkrétní návrh i kompletní realizaci celého zdroje (včetně výroby impulzního transformátoru). Zadání práce nebylo sice příliš obtížné, ale student se s problematikou blokujících měničů seznámil skutečně podrobně a zadání úspěšně a beze zbytku splnil. Po formální stránce je práce pečlivě zpracovaná a text je inteligentně koncipován. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.
Cílem bakalářské práce bylo zrealizovat síťový napájecí zdroj s galvanickým oddělením, následně zdroj oživit a zdokumentovat. Práce je logicky členěna do 5 hlavních kapitol, které zahrnují volbu vhodné topologie měniče, popis návrhu jeho jednotlivých částí, popis průběhu oživování i rozbor naměřených parametrů. Jednotlivé kapitoly mají přiměřený rozsah k dané problematice. Celkový počet stran včetně příloh je 49. Předně musím vyzdvihnout velmi dobrou formální úroveň práce, jak z typografického hlediska, tak kvalitním zpracováním velice názorných obrázků. Celkový dojem však mírně snižují překlepy nebo pravopisné chyby vyskytující se v textu. Po odborné stránce je práce také na vysoké úrovni. Student si musel nastudovat problematiku měničů s transformátorem, která je probírána až ve vyšších ročnících studia. V podrobném popisu návrhu měniče (kapitola 4) se však student dopustil pár nepřesností nebo chyb, které jsou soustředěny na stranách 22 - 26. Např. na straně 22 je uvedeno "Měnič budeme provozovat v režimu nespojitého magnetického toku, při kterém se předpokládá vypínání tranzistoru při nulovém procházejícím proudu.". Toto tvrzení není pravdivé, protože tranzistor je naopak vypínán při maximálním proudu, což plyne i z autorova textu v další kapitole. Další připomínky se týkají výpočtů ztrátového výkonu na výstupní diodě a následného dimenzování chladiče a také výpočtu kapacity výstupního filtračního kondenzátoru. Z textu je ale celkově zřejmé, že student velice důkladně porozuměl dané problematice, a to včetně parazitních jevů, což prokázal i při vysvětlování naměřených časových průběhů v kapitole 5. I přes uvedené nedokonalosti lze konstatovat, že student zpracovával bakalářskou práci s velkou pečlivostí a zadání bylo splněno v celém rozsahu. Proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 125818