SHPAK, K. Zátěžový tester [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Hlavním cílem práce bylo vytvoření dílčích modulů SW systému určeného pro zátěžové testování. Student zadaný problém řešil samostatně, o dosažených výsledcích pravidelně podával informace, podařilo se mu vytvořit funkční systém který bude využit při dalším výzkumu. Odborná i formální úroveň práce je velmi dobrá. Zadání je splněno v plném rozsahu, proto navrhuji hodnocení A/92 bodů.
Student Kyrylo Shpak se ve své bakalářské práci zabýval popisem a testováním funkčnosti zátěžového testeru vyvíjeného na Ústavu telekomunikací. V práci popsal nedostatky testeru a upozornil na chyby, na které při testování narazil. Hlavním přínosem práce je vytvoření dvou nových modulů DoS, které student do testeru implementoval a otestoval jejich funkčnost. Vytvořené DoS moduly provádí amplifikační útoky na protokoly SSDP a QUIC. Prezentační úroveň práce je dobrá. Probírané principy jsou dostatečně vysvětleny. Dosažené výsledky jsou přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Rozsah práce je optimální (56 stran). Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni. Některé zkratky v textu nejsou vysvětleny při prvním použití, nebo nejsou vysvětleny vůbec (např. NTP, SNMP), anebo jsou vysvětleny vícekrát. Chybí český překlad zkratek. Jazyková úroveň práce je na průměrné úrovni, v práci se místy vyskytují překlepy a některé věty nemají správný slovosled, což je nejspíše způsobené tím, že český jazyk není rodilým jazykem studenta. Práce s literaturou je na podprůměrné úrovni, student v práci použil 13 zdrojů, které v práci správně citoval. Odborná úroveň práce je na dobré úrovni. V úvodu student uvádí, že „Emulace tohoto typu útoku ve své síti pomáhá lépe porozumět jak se proti takovýmto útokům efektivněji bránit.“ – útoky se neemulují, ale simulují či generují. V kapitole 1 student uvádí, že „Podle zpráv společnosti CloudFlare, která se specializuje také na ochranu vůči DoS, počet útoků stále narůstá a jsou více sofistikované.“ – u tohoto tvrzení bylo vhodné uvést citaci literatury, ze které bylo čerpáno. V tabulce 1.1 mělo být uvedeno u protokolu Memcached zesílení 10 000 – až 51 000 namísto 10,000 až 51,000. Na str. 25 student uvádí u programu trafgen, že „Vysoké výkonnosti je dosaženo využitím zero-copy mechanismu, kdy při odesílání a přijetí pakety nemusí byt kopírované z prostoru jádra do uživatelského prostoru a opačně“ – zero-copy mechanismus se uplatňuje pouze na odesílané pakety. Vytvořené výsledky práce budou využity v zátěžovém testeru vyvíjeném na Ústavu telekomunikací.
eVSKP id 125899