ŠEBESTOVÁ, D. Pokročilá detekce falešného přístupového bodu v bezdrátových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Práce je logicky členěna do pěti hlavních kapitol, kde rozsahově odpovídá standardní práci se svými 45 stranami. Poměr textu a grafiky je vyvážený. Z formálního hlediska je práce spíše na průměrné úrovni, kde obsahuje drobné i závažnější chyby, jako např. přesah bloku, překlepy, gramatické chyby, různý formát citací, aj. Studentka měla nedostatky v konzultaci postupu práce a pravidelném předkládání práce. To nakonec vyústilo ve značný časový stres práce, její horší kvalitu a nemožnost dostatečné kontroly dosažených výsledků. Práce obsahuje celkem standardních 35 zdrojů, převážně se jedná o zdrojové odkazy na využitá prostředí, technickou dokumentaci a odbornou/vědeckou literaturu. Výsledky byly částečně realizovány. Teoretická část není vyčerpávající a zaměřuje se spíše na nástroje než jednotlivé metody (např. v realizaci RAP). Není to zcela špatně, ale i zde chybí značná část nástrojů. Chybí také finální srovnání. Představený vlastní nástroj není samostatný, jedná se o dva 50ti řádkové python skripty. Kompletně chybí diskuze k pasivní/aktivní části detekce (např. vytížení). Experimentální část vesměs chybí, jedná se spíše o povrchní ověření funkčnost než požadované ověření detekovat veškeré typy RAP. Práce nebyla dostatečně předvedena. Zadání považuji za částečně splněné z výše uvedených důvodů.
Studentka Dominika Šebestová se ve své bakalářské práci zabývá falešnými přístupovými body v bezdrátových sítích IEEE 802.11. Kde jde zejména o vlastní návrh, realizaci a testování. Výstupem je tvorba vlastního pokročilého systému, který umí detekovat falešné přístupové body. V práci se vyskytují gramatické chyby. Výtku mám k nepřesným formulacím typu: "Modulace MIMO". Místy chybí vysvětlené zkratky. Záměna BSSID za BSSD. Obrázky 2.2 a 2.3 jsou identické. Dále se v textu vyskytují nepřesné informace (např. "Beacon rámce obsahují údaje o síle signálu"). V teoretické části chybí detailnější porovnání. Praktická část je realizována pouze na 7 stranách. Byly vybrány metody SLFAT a kontrola TCP relace. Z výčtu celkem deseti metod byly ověřeny pouze zmíněné dvě. Práce postrádá pokročilé metody detekce a optimalizaci navrženého řešení. Vzhledem k veřejné dostupnosti testovacích nástrojů je přínos vykonané práce minimální. Zadání nepovažuji za splněné, proto doporučuji práci dodělat. Z výše zmíněných důvodů hodnotím F/45. Jak komplikovaná by byla implementace zbylých detekčních metod RAP? Z jakého důvodu nefungovala možnost připojení k přístupovému bodu na základě BSSID?
eVSKP id 126215