ČERNÍN, J. Sledování cíle v prostoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Janáková, Ilona

Hlavním úkolem práce pana Černína bylo sledování cílu v prostoru pomocí analýzy obrazu a natáčení kamery. Další úkol spočíval ve vhodném nastavení parametrů objektivu. Tyto úkoly měly být původně řešeny současně - přizpůsobení např. zoomu a zaostření poloze objektu v prostoru. Bohužel se mi nepodařilo dodat vhodný objektiv, který by toto umožňoval, proto byla úloha rozdělena na dva samostatné problémy. Student přistupoval k řešení velmi aktivně a svědomitě. Protože používané zařízení bylo instalováno v laboratoři, mohu hodnotit množství času věnované projektu, které však je patrné i ze samotných výsledků. Větší pozornost byla věnována řízení natáčení kamery podle polohy objektu v obraze, kdy pan Černín navrhl dvě metody detekce a trasování objektu, které se velmi dobře vzájemně doplňují a řeší tak problém možné různorodosti sledovaných cílů. Obě metody včetně řízení motorů a pořizování obrazu z kamery implementoval v jazyce C++ (MS Visual C++ s využitím knihoven OpenCV). Vytvořená aplikace je snadno ovladatelná. Užitečné je, že v okně kamery je možné vidět schematicky i aktuální natočení obou motorů. Velkým plusem práce je, že sledování i přes náročnost algoritmů probíhá v reálném čase. Funkčnost a spolehlivost svého návrhu student dobře prezentuje i přiloženými videi. Jako asi jedinou výtku bych uvedla nedodání spustitelného souboru a potřebných souborů knihovny OpenCV. Přesto kód je vcelku přehledný a komentovaný, jen mohl možná být ještě pro větší přehlednost rozdělen do více modulů. Pochopení programu velmi pomáhá dobře zpracovaný dokument práce. S výsledky práce pana Černína jsem velmi spokojena. Myslím, že studentem dosažené výsledky jsou až nad rámec průměrné bakalářské práce, proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A.

Posudek oponenta

Horák, Karel

Pan Jan Černín zpracoval bakalářskou práci na téma Sledování cíle v prostoru. Úkolem studenta bylo navrhnout metodu zpracování obrazu schopnou lokalizovat a sledovat cíl v obrazu pomocí natáčení kamery krokovými motory. Zadání práce lze charakterizovat za průměrně až nadprůměrně obtížné. Z hlediska formálního zpracování neobsahuje práce ani gramatické ani pravopisné chyby významné povahy a typografická stránka práce je také na velmi dobré úrovni. Členění práce je logické, vhodně rozdělené do šesti kapitol čítajících bezmála padesát stran textu. Formální výtku lze uvést v případě úvodní nečíslované kapitoly, jež sumarizuje výsledky práce a supluje tak vlastně funkci závěru. Obsahově se student zabývá v první kapitole definicí nutných pojmů a zejména pojmů identifikace a modelování cílového objektu. Dále se zabývá popisem použité barevné kamery pro zachycení obrazu a protokolem řízení krokových motorů, které svou vzájemnou dispozicí zajišťují dva stupně volnosti natáčení kamery. Faktickou chybou práce se vzhledem k zadání jeví rozdělení daného úkolu na dva nezávislé. Jde o řízení bajonetového objektivu pro pořízení obrazu s danými parametry (první část úlohy) a následná výměna za jiný objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností pro lokalizaci cílu v obrazu (druhá část úlohy). Ačkoliv není tato možnost v zadání práce explicitně zakázána, nedává pro řešení problému žádný smysl. S touto jedinou významnější chybou se však uchazeči podařilo implementovat protokol řízení krokových motorů ve spolupráci s algoritmy lokalizace zvoleného objektu v obrazu. Z hlediska zpracování obrazu za účelem lokalizace cílu byly zvoleny dvě standardní, přesto principiálně odlišné metody a to metoda založená na sledování charakteristik histogramu obrazového segmentu a metoda založená na detekci významných bodů v tomto segmentu. Výsledky obou metod jsou v práci jasně prezentovány a jsou diskutovány jejich výhody a nevýhody. Za velmi přínosné zejména pro odbornost samotného uchazeče považuji spojení několika modulů v implementační fázi. Konkrétně jde o propojení knihovny zpracování obrazu OpenCV, knihovny pro řízení sériového portu ovládaných krokových motorů, řízení převodníku RS-485/RS-232 a konečně implementaci výsledné aplikace ve vývojovém prostředí MS Visual C++. Celkově je předložená práce na velmi dobré formální i odborné úrovni, proto ji bez námitek doporučuji k obhajobě před odbornou komisí.

eVSKP id 30538