ONDRA, J. Bioplynové stanice připojené do rozvodů zemního plynu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Jaromír Ondra se zabýval klasickými bioplynovými stanicemi (BPS) a novým typem, tzv. bioplynovou metanizační stanicí (BMS). Úkolem bylo prověřit možnou přeměnu BPS s plynovým motorem na BMS. Zejména z pohledu finančního. Práce má spíše rešeršní charakter. Což pro pochopení funkce BPS, potažmo BMS je nutností. Vlastní práce studenta spočívala ve vymezení ekonomického efektu konkrétní stanice při transformaci na BMS, respektive v naleznutí nového modelu fungování BPS po ukončení podpory výkupu elektrické energie. Dílo je zatíženo nemožností zobrazit vnitrofiremní data BPS Loucký Dvůr. Nicméně student je měl k dispozici a závěry z nich učinil. Snažil se najít alternativní možnosti dalšího chodu BPS, aby byla celá BPS ekonomicky životaschopná. Postrádám hlubší rozbor jednotlivých věcí při ekonomickém zhodnocení (odpisy, jaké, třída apod.). Komunikace práce je tím postižena, protože nepředkládá popis postupu výpočtu a poté se závěrečným objektivním zhodnocením. Kvituji citlivostní analýzu IRR vztaženou na výslednou cenu biometanu. Po formální stránce je práce na výborné úrovni. Práce s literaturou je dostatečná, konzultací se účastnil. Celkově mohu práci ohodnotit, s přihlédnutím k problémům s daty, za zdařilou. Hodnotím stupněm B.
Bakalářská práce se zaměřuje na alternativní zdroje energie jako je bioplyn a biometan, zabývá se problematikou bioplynových stanic a možnostmi udržitelnosti bez dotačních programů státu. Definuje určitá řešení, které umožní zůstat bioplynovým stanicím v provozu i bez dotací. V praktické části si student vytipoval dvě biostanice a zabývá se ekonomické možnosti současného a budoucího provozu. Teoretická část práce umožní čtenáři vytvořit si všeobecnou představu o problematice bioplynu. Postupně popisuje vývoj technologie od objevení bioplynu jako zdroje energie, až po současné využití energie z bioplynu. Následující kapitoly jsou zaměřeny na procesy přeměny vstupní suroviny pro využití jako zdroje energie. Nejsou opomenuty ani chemické procesy výroby a složení bioplynu. V závěru teoretické části je řešena problematika čistění a zvýšení kvality plynu za pomoci několika metod. Praktická část popisuje současný stavu řešení dané problematiky. Zabývá se zkušenostmi a aplikovatelností bioplynu u jednotlivých států Evropy a hledá možné využití řešení v našich podmínkách. Hlavní část práce je zaměřena na problematiku zpracovávání a využití odpadu jako zdroje energie v provozovnách energetického centra recyklace Rapotín a bioplynové stanice Loucký dvůr. Je zde řešen současný stav a provozní ekonomika za podpory státní dotace. V druhé části je nastíněn scénář ekonomiky provozu, kdy má bioplynová stanice být schopna získat prostředky na svůj provoz prodejem elektřiny, tepla, případně bioplynu nebo biometanu injekcí do distribuční soustavy. Práce splňuje všechny body zadání a umožnuje čtenáři nahlédnout do dané problematiky, ač lehce zhoršuje kvalitu práce skladba a členění jednotlivých kapitol. V závěrech práce bych uvítal přehledněji interpretaci výsledků, které student získal propočtem ekonomik provozů. I s uvedenými námitkami působí práce odborně a splňuje všechny body zadání. Práci hodnotím 83 body tedy B – velmi dobře
eVSKP id 127263