PLAČEK, M. Porovnání potencionální produkce elektrické energie fotovoltaických zdrojů u obcí do 3 000 obyvatel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce "Porovnání potencionální produkce el. energie fotovoltaických zdrojů u obcí do 3 000 obyvatel" diplomanta Martina Plačka se zaměřuje na vyhodnocení potenciální produkce el. energie ze střešních fotovoltaických systémů u tří obcí s různým charakterem zástavby a okolního terénu a porovnání s výsledky dřívějšího vyhodnocení obce podobné velikosti. Bakalářskou prací lze rozdělit na 6 hlavních bloků, kde první 3 části jsou zaměřené na teoretickou část, která pokrývá základní přehled parametrů solárních tašek a panelů, dále přehled webových solárních kalkulaček a jako poslední popis metody pro vyhodnocení dat na základě modifikované metody založené na výpočtech uvedených v normě ČSN EN 15316-4-3. Praktická část se zaměřuje na výběr vhodných obcí na základě kritérií výběru, porovnání modifikované metody vůči hodnotám z webových nástrojů a na závěr jsou uvedeny výsledky a porovnání hodnocených obcí. Práce také porovnává výsledky s daty z bakalářské práce na podobné téma z roku 2019. V závěru práce je provedeno celkové zhodnocení. Práce na jednu stranu naplňuje všechny body zadání, ale druhou stranu plně nevyužívá možnosti, které tato práce nabízí, speciálně v oblasti vyhodnocení výsledků. Od kapitoly 2 až po kapitolu 5 je nižší úroveň textů oproti zbývajícím částem práce, což ukazuje pokrok autora v oblasti psaní odborných textů, ale také nedostatek času při finalizaci. Nedostatek času při finalizaci ukazuje i neobratně napsané části textů, včetně úvodní kapitoly, neopravené překlepy či chybějící čárky ve větách, nebo chybné popisky ve dvou grafech. Tyto nedostatky zbytečně snižuje úroveň práce. Mezi připomínky lze zařadit i rozsah analýzy rozdílů mezi porovnávanými obcemi, která by mohla být provedena více do hloubky, například by mohly být provedeny histogramy potenciálu produkce el. energie u všech obcí, ale v práci je jen uveden pro obce Adamov a Mokrá-Horákov. Taktéž vysvětlení rozdílů mezi výsledky produkce el. energie (Obr. 7-5 až Obr. 7-6) z výpočtů SW kalkulačky a ručnímu výpočtu není dostatečné a určitě by si to zasloužilo hlubší analýzu. Na druhou stranu z pohledu vedoucího kladně hodnotím současnou úroveň analýzy. Dále diplomant v textu příliš nezmínil rozsah potřebných prací k současné úrovně analýzy, jako počet hodnocených budov, či snaha o systematické určení oblasti zpracování u Adamova, aby bylo dosaženo přibližného počtu 3 000 obyvatel a bylo možné provést určité ekvivalentní srovnání. Dále pozitivně hodnotím diplomantův přístup při zapracování práce, jeho posun v úrovni psaného textu v průběhu zpracování práce a diplomantovu účast na studentské konferenci EEICT 2020. Bakalářská práce splňuje všechny body zadání i grafické zpracovaní je na odpovídající úrovni, ale pro velký počet drobných nedostatků, hodnotím 70 body. K práci mám následující dotazy: 1. V práci byly vybrány 3 obce s velikostí 3 000 obyvatel, v popisu kapitoly 5 není zřejmé, zda byl proveden nějaký předvýběr obcí. 2. U obce Adamov převládají výškové budovy, jsou do výpočtu uvažovány i fasádní instalace?
Student Martin Plaček zpracoval téma energetických zisků střech rodinných, bytových a jiných průmyslových objektů. Práce je dobře členěna, má celkem 8 kapitol a 46 stran. Text je provázen občasnými chybami a nepřesnostmi (např. „Na tabulce“ místo „v“ apod.). Dále občas nesedí shoda podnětu s přísudkem. Pomineme-li kap. 1 – Úvod, poté od kap. 2 řeší samotnou problematiku. Kapitola 2.2 hmotnost tašky má být uváděna na m2 (plošné zatížení) nebo skutečně se jedná o hustotu materiálu tašky? Vůbec celá kapitola 2.2 je zatížena zbytečnými informacemi o panelech. Na trhu jsou odhadem desítky druhů panelů. Zajímavé jsou krytiny v podobě střešních tašek. Toto oceňuji. Protože trh se neustále mění a čas od času udělat rešerši není špatné. Jednotky udává v hranatých závorkách, místo v kulatých, ale to je relativně drobná chyba. Co je naopak chyba větší je číslování obrázků, kdy obr 7-6 je snad v práci 3x! Přiznám se, že nevím, proč student výsledky nekonfrontoval například se studií: „Oponentní posudek k vybraným tématům z návrhu Národního Klimaticko-Energetického Plánu (NKEP) pro oblast FVE“, od EGÚ v Brně, která se také zabývá potenciálem střech v ČR. Respektive „A high-resolution geospatial assessment of the rooftop solar photovoltaic potential in the European Union, (https://doi.org/10.1016/j.rser.2019.109309), ve který se autoři vymezují k potenciálu střech. Druhá studie dokonce využívá umělou inteligenci k definování potenciálu jednotlivých zemí, včetně ČR. Z toho důvodu vidím potenciál práce jako značně nevyčerpaný. V podstatě se jedná o velmi aktuální téma, které mění nejenom legislativní rámec jednotlivých zemí, ale i vnímání celého oboru FVE. Není uveden žádný příklad výpočtu, jestli údaje v tabulkách jsou správné. Zpět k práci. Student si vybral tři obce po porovnání. Výsledky jsou takové, že PVGIS určil hodnoty energetického zisku vyšší, než výpočet studentův. Výsledky si student uvědomuje a komentuje. Sice nepřesvědčivě, ale je důležité poznamenat, že je nepřešel. Určením energetického zisku z nevýhodného natočení panelů (S, SV, SZ) se snaží využít i difúzní část světla, nejenom přímou složku. Nicméně potom bude ekonomika takové projektu nerentabilní (zvláště při využití drahých tašek nebo mono panelů). To v práci nikde není. Na obr 7-2 nejsou uvedeny jednotky, předpoklad - jsou to m2. Na závěr konstatuji, že jistou vypovídající hodnotu práce má, ale je daleko za svým potenciálem. Přesto doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C.
eVSKP id 127268