KAFKA, R. Modelování tepelných účinků elektroporačního procesu na živou tkáň [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Červinka, Dalibor

Bakalářská práce v úvodu přináší pěkný přehled všech ablačních technik. V další části je věnována pozornost šíření tepla ve tkáni, což je završeno podrobným vysvětlení Pennesovy rovnice. Dále následuje přehled řešených problémů v několika publikacích, na což je navázáno ukázkou vlastní simulace pro konfiguraci tkání a elektrod, uspořádaných dle již dříve realizovaných experimentů. V rámci tvorby práce se student musel seznámit jednak s prostředím Ansys, ale především zcela samostatně s výpočetním systémem Comsol. Získané výsledky jsou značným přínosem pro tým na ÚVEE zabývající se elektroporací. Ke všem zadaným úkolům přistupoval student zodpovědně a velmi aktivně, všechny simulace co byly v plánu se povedlo úspěšně zrealizovat. Výsledná práce má po obsahové i formální stránce velmi dobrou úroveň.

Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Cipín, Radoslav

Student se ve své bakalářské práci zabývá možnostmi simulování tepla v živé tkáni. V první části práce provedl student velmi pěknou a důkladnou rešerši na téma šíření tepla v živé tkáni. Na druhou stranu, by zde možná bylo vhodné uvést i jiné způsoby popisu vlivu provázející krve tkání a samotného metabolismu ve tkáni, než udává Pennesova rovnice, která je ve své podstatě pouze upravená rovnice vedení tepla rozšířená o výše uvedené tepelné zdroje. Dále pak při popisu metod výpočtu šíření tepla v kapitole 3 by bylo vhodné uvést vícero těchto metod a nezůstávat pouze u nejznámějších metod jako jsou metoda tepelných sítí, MPK a MKD. Samotné jádro studentovy práce je v kapitole 5, kde provedl tranzientní simulaci šíření tepla v tkáni v programu COMSOL Multiphysics. Zde je otázkou, zda je vůbec možné zanedbat odvod tepla v tkáni procházející krví a pokud ano, proč celý model nebyl řešen jako osově symetrický, tedy pouze dvourozměrně? Otázkou k diskuzi pak dále může být nastavení okrajových podmínek modelu, protože tyto nejsou v práci v podstatě nijak detailněji okomentovány. Dále v prací není nijak okomentováno, co autor myslí pod pojmem „vývoj teploty tkáně“, zda se jedná o nějakou střední teplotu v celé tkáni, nebo maximální teplotu, nebo něco jiného. Poslední závažný problém vytvořeného modelu spočívá v definici tenzoru eklektické vodivosti vztahy (5.3) a (5.4), protože v případě v případě anizotropního prostředí není možné vynechat komponenty vyskytující se mimo diagonálu matice. Po obsahové stránce je práce členěna logicky. Z hlediska formálního je práce psána velmi pečlivě a vyskytuje se v ní minimum gramatických chyb a překlepů. Jediné podstatnější výtky mohou být k občasnému psaní desetinné tečky místo čárky, matoucí formě psaní jednotek, viz např. Tab. 2.2., a občasně nešťastné formulace typu „Měrný výkon je dán Ohmovým zákonem“. Zadání bakalářské práce bylo splněno, a i přes uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
87

Otázky

eVSKP id 127885