SZOTKOWSKI, Š. Sledování korelace pohybu elektrického oblouku a obloukového napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Smyslem této bakalářské práce bylo především ověřit, zda je s vybavením laboratoře vysokých proudů možné zopakovat výsledky publikované v článku na konferenci "Conference on Gas Dicharges and their Applications". Článek je v práci správně citován jako odkaz [6]. Studen se zhostil zadaného úkolu poměrně zodpovědně a v předložené práci se věnuje všem bodům zadání. Získané výsledky považuji za relevantní, neboť ukazují limity dostupných přístrojů. Z formálního hlediska je práce na obstojné úrovni. Je pouze škoda, že i přes opakovaná upozornění práce stále obsahuje některé gramatické a stylistické chyby. Je však nutné zmínit, že množství těchto chyb se studentovi ve výsledné práci podařilo výrazně snížit oproti první verzi bakalářské práce. Je škoda, že během vlastního zpracovávání tématu bakalářské práce student neprojevil příliš velkou vlastní iniciativu. Částečně se to promítlo i do zpracování, kdy každá z úvodních kapitol je vypracována za použití pouze jednoho zdroje. Na druhé straně ovšem všechny použité zdroje jsou řádně ocitovány. Student také během vypracovávání plnil zadané úkoly a v rámci možností daných vnějšími faktory docházel na konzultace. Odvedenou práci považuji za odpovídající bakalářské práci a s ohledem na výše zmíněné výtky hodnotím 74 body. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Šimon Szotkowski zpracoval práci na téma Sledování korelace pohybu elektrického oblouku a obloukového napětí. Práce je rozčleněna do osmi kapitol plus závěru. Z toho pět kapitol (1-4 a 6) popisuje problematiku na základě literatury uvedené v závěru. Jsou popsány základní vlastnosti elektrického oblouku, problematika zhášení oblouku ve vypínačích s magnetickým vyfukováním oblouku a v základu vysvětlena problematika korelačních koeficientů. Tuto část však student vypracovával zřejmě v časové tísni, protože ne vždy jednotlivé části na sebe logicky navazují a některých místech se opakují poznatky již uvedené (např. str 9, 23,…). Některé poznatky jsou, co se týká např. principů zhášecích komor, poněkud chaoticky popsány. Vlastní práce je uvedena v kapitolách 5 (návrh upraveného modelu pro měření) a dále v kapitolách 7 a 8. I když student provedl potřebná měření, ze kterých bylo třeba získat značné množství dat a důkladně je analyzovat, je výsledná interpretace místy poněkud problematická, opět zřejmě z důvodu časové tísně. Kapitola sedmá se věnuje vlastnímu měření a zpracování dat. Je popsáno provedené měření a princip jejich zpracování. Divně působí např. již první věta v části 7.1 – takto připravená data se vynesla do grafu,… ačkoliv o nich není v předchozí části ani zmínka. Rovněž jsou uvedeny funkce pro vyhodnocení korelace, ale není zřejmé, ve kterém softwaru se používají – to je uvedeno až v následující kapitole. V sedmé kapitole se uvádí příklady výstupů z určitých testů, ale ty jsou uvedeny a omezeně popsány až v kapitole osmé. Kapitola osmá se věnuje vyhodnocení testů. Začíná „netradičně“ uvedením průběhů zkoušek, aniž by bylo zmíněno pozadí provedených zkoušek – např. zkušební parametry, konfigurace a vzdálenosti elektrod,… Za tím následují výsledky měření ve formě Tabulky 2, aniž je blíže vysvětlen význam jednotlivých parametrů. Následuje pokus o interpretaci výsledků, kterou bych předpokládal na vyšší úrovni. Z formálního hlediska mám k práci výhrady zejména ve stylizaci některých vět a logickému uspořádání myšlenek, číslování obrázků (např. Obr. 3.4 je okopírován včetně čísla použitého v původním zdroji – a to bez uvedení zdroje!) Závěrem lze říci, že i když bylo nutné zpracovat velké množství dat a problematika není úplně jednoduchá, interpretace výsledků je bohužel na poměrně nízké úrovni. Zřejmě v časové tísni, což práci velmi pokazilo Všechny body zadání byly sice splněny, ale místy s jistou výhradou.
eVSKP id 125842