HOLBA, S. Analýza spektra a směrovosti lesního rohu s různými nátrubky i různě pružnými rezonátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student měl za úkol provést srovnání barvy různých lesních rohů, na kterých budou různé nátrubky. Samostatně si zajistil hráče, nástroje a provedl měření v bezodrazové místnosti. Nad rámec zadání změřil barvu napřímo u roztrubu i odraženou od paravánu. Samostatně provedl výpočet FFT, LPC i směrovost v MATLABu, stanovil i psycho akustické veličiny jako ostrost, jasnost, tonalita. Nasbíral i údaje o nástrojích (materiál, hustota korpusu) a změřil nátrubky. Data co do spektrální, směrové a psycho akustické analýzy vždy u vybraného tónu správně vyhodnotil a velmi detailně popsal. Škoda, že se při takto precizně sesbíraných datech nedostal k celkovému porovnání číselnému nebo tabulkovému. K matematickému vyjádření (třebas silně zprůměrovanému) vztahu mezi signálem v nátrubku a signálem vycházejícím z korpusu. Vztah vždy správně popsal slovně, ale tabulkové porovnání by bylo názornější. Totéž platí pro porovnání psycho akustických veličin. I tak student splnil zadání velice kvalitně. Formálně má práce dobrou úroveň. Otázka: Existuje mezi měřenými nátrubky E. Schmid 7,5, Bach 10, D. a Amati prostor, že kdybychom změnili velikost poloměr, zaoblení, velikost kotlíku či stopku, získali bychom zajímavý a třeba i nový valér?
Předložená práce měla za cíl změřit a vyhodnotit vybrané tóny hrané na různé lesní rohy za použití různých typů a tvarů nátrubků. V úvodu práce seznamuje autor s historickým vývojem nástroje až do dnešní doby. Správně popisuje jeho části a jejich použití. Dává do souvislosti vlastnosti zvukového spektra nástroje s polohou, ve které lesní roh hraje. V dalších kapitolách popisuje nástroje, které si k měření vybral. Nad rámec práce si zvolil nejen 3 nástroje moderní, ale také 3 nástroje přirozené. Tyto nástroje se dnes sice využívají jen okrajově, ale jsou předchůdci našich dnešních koncertních nástrojů vybavených ventily. Autor práce si vhodně vybral nátrubky různých tvarů od nálevkovitého až po nátrubky blížící se tvarově spíše kotlíkovým. Výběr tónů byl stanoven příznivě tak, aby byly vynechány extrémní polohy velmi hlubokého a příliš vysokého rejstříku, kde by měření nemuselo proběhnout pro hráče komfortně a tudíž by mohly být výsledky velmi nevypovídající. Zároveň však vybral i tóny, které se setkávají u nástrojů různého ladění (F a B) v jejich alikvotních řadách. Rovněž popsal nátrubky i s odlišnostmi jejich stavby a nastínil předpoklady, jaké vlastnosti tónu by konkrétní parametry nátrubků měly ovlivnit. Tyto předpoklady následně ve většině potvrzuje při měření s nástroji. V práci měřením porovnává spektrum retného tónu se spektrem stejného tónu na různé nátrubky a poukazuje na jejich odlišnosti. Při samotném měření směrovosti autor velmi správně využívá jak snímání „přímo“, tak snímání zvuku odrazem od překážky. Tento postup je u lesního rohu zcela nezbytný, jelikož sama konstrukce nástroje vede k tomu, že se zvuk k posluchači v naprosté většině případů dostává právě odrazem od zdi. V práci autor zmiňuje také hru cpací technikou (nebo-li techniku krytých tónů). Dokonce provádí měření tónů, které jsou touto hráčskou technikou u přirozených rohů hrány. Bylo by vhodné přiblížit tuto techniku například vhodnou ilustrací nebo fotografií, jinak je její použití pro naprostou většinu laické veřejnosti neuchopitelná. Pro lepší vykreslení rozdílů mezi nástroji by stálo za zvážení provést měření i na mistrovských nástrojích typu Alexander, Engelbert Schmid atd. Porovnání tohoto opačného extrému s běžnými nástroji nižší a střední cenové relace (Josef Lídl Brno, model 321Z atd.) by mohlo ukázat kvality jednotlivých nástrojů. Jak by mohlo ovlivnit kvalitu měření použití umělých úst? Bylo by to pro tuto práci přínosné případně žádoucí? Autor splnil zadání práce. Naměřil dostatečné množství vzorků a vhodně a názorně okomentoval zjištěné výsledky. V některých bodech překročil požadované zadání (výběr nástrojů, použití cpací techniky u některých tónů, porovnání retného tónu s tónem nátrubků). Práce je textově i graficky přehledně zpracována. Práci doporučuji k obhajobě s návrhem hodnocení A 95.
eVSKP id 125863