PANÁČEK, R. Automatizace měření audio zařízení na platformě APx500 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit podklady pro realizaci laboratorních úloh zaměřených na automatizaci měření pomocí audio analyzátorů Audio Precision řady APx500, zejména v prostředí LabVIEW a pomocí jazyka VBA. Tento cíl byl splněn. Student přistupoval k řešení práce aktivně a pravidelně chodil na konzultace. Tempo jeho práce bylo ale pomalejší, takže nebylo časově možné připravit laboratorní úlohy ve větším rozsahu, jak bylo původně zamýšleno. V textu práce zcela postrádám teoretickou část k měřicím metodám použitým v projektech pro LabView a VBA. V podstatě je zpracována pouze k měření TS parametrů. Samotný popis postupu realizace projektů je dobrý, nicméně např. u VBA kódu pro Excel by bylo vhodné doplnit obrázek buněk listu, na které se kód odkazuje. Postrádám také ukázkové výstupy měřicích projektů, grafy jsou uvedené pouze u popisu projektu pro LabView. Popis grafického rozhraní APx500 v kapitole 2 patří spíše do přílohy práce. Po formální stránce lze vytknout řadu nedostatků, např. překlepy, jednopísmenné předložky na konci řádku, řada obrázků je zbytečně velká, některé je zcela zbytečné uvádět, kódy Excelu jsou vloženy jako obrázky.
Na úvod oponentního posudku je správné uvést, že jsem nemohl ověřit plnou funkčnost vytvořených aplikací, protože nemám přístup k analyzátoru řady APx500. Nicméně popis postupů a vytvořených programů stejně jako příklady změřených charakteristik působí věrohodně a zadání závěrečné práce považuji za splněné. Zejména oceňuji, že student byl schopen vytvořit projekty pro dvě tak odlišné prostředí jako je Labview a VBA (stručně zmiňuje i zprovoznění základní funkcionality i v prostředí VEE). V textové části by bylo vhodnější začít popisem analyzátoru, jeho součástí a příklady možných měření, a teprve až čtenář získá představu o parametrech analyzátoru popsat program pro jejich nastavování. Podobně pro větší přehlednost by bylo vhodné doplnit u jednotlivých měření blokový diagram zapojení analyzátoru a testovaného zařízení, což je pouze u měření impedance na obr. 23 (u dalších měření je jen slovní popis). U měření kmitočtové charakteristiky je uveden konkrétní typ měřeného zařízení a zobrazeny změřené kmitočtové charakteristiky, zatímco u ostatních měření není uvedeno ani typ měřeného zařízení ani výsledky. Např. by bylo vhodné proměřit impedanci několika reproduktorů a srovnat získané hodnoty s teoretickými nebo změřenými jinými metodami nebo přístroji. Po formální stránce by čitelnost textu zvýšilo odlišení názvů položek menu (kurzívou), názvu proměnných nebo funkcí (neproporcionálním řezem písma), apod. od ostatního textu. Student se o to pokoušel v části 5.3, ale ne příliš koncepčně (míchání uvozovek a neproporcionálního písma). Stejně tak příklady výpisů by bylo vhodné oddělit alespoň prázdným řádkem. Podobně označení funkcí (log) a neproměnné indexy (in, out, rms) by měly být stojatým písmem a nikoliv kurzívou. Text také obsahuje nezanedbatelné množství překlepů.
eVSKP id 125866