VOGEL, V. Nízkoteplotní bizmutové pájecí pasty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Vojtěch Vogel zpracoval bakalářskou práci "Nízkoteplotní bizmutové pájecí pasty" Aktivita studenta během řešení a zpracování práce byla na velmi dobré úrovni. Student se pravidelně účastnil konzultací a diskutoval řešenou problematiku. Byl poměrně samostatný při řešení práce. Literatura byla během řešení používána včetně vybraných norem. Práce je zpracována poměrně přehledně a formálně správně. Zadání bylo splněno v plném rozsahu v rámci technických možností. Výstupy z bakalářské práce budou následně využity i pro sledování korelace s pevností pájeného spoje a tloušťkou intermetalické vrstvy. Předpokládá se využití těchto teoreticko-praktických poznatků i pro implementaci vhodného typu nízkovtavitelné pájecí slitiny do výrobního procesu. Práci doporučuji k obhajobě.
Pan Ondřej Vogel zpracovával bakalářskou práci na téma Nízkoteplotní bizmutové pájecí pasty. Práce je předkládána na 79 stranách a zabývá se využitím a stanovením vlastností nízkotavitelných pájecích past. Jejich bezproblémové použití je velmi důležité při zpracování komponentů citlivých na vyšší teploty pájení a následně musí být zajištěna vysoká dlouhodobá spolehlivost finálních zařízení. Vlastní práce je rozdělena do 6 základních kapitol, z nichž 5 je věnováno teoretickému rozboru problematiky. Pouze 6. kapitola je věnována výsledkům experimentální části. Na úvod tohoto posudku je třeba uvést - mám velké výhrady k nedostatkům v oblasti jazykových nepřesností, překlepů a špatných formulací. Jejich výčet by byl velmi obsáhlý, snad jen některé z nich –blízká historie, nahlížení na…zkouška nárazem , v jedné větě jsou různě uvedené názvy –bismut x bizmut apod. Tyto chyby snižují úroveň této části bakalářské práce, možná jsou dány nedostatkem času na zpracování. V této části jsou uvedeny základní údaje o nízkotavitelných pájkách, resp. pájecích pastách. Dále jsou stručně uvedeny použitelné zkušební metody. Názvy kapitol začínající .Vliv..by bylo vhodné poněkud upravit. V experimentální práci jsou popsány testy připravených vzorků a především teplotních namáhání pájených spojů. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách a grafech. Vzhledem k jejich poměrně velkému počtu, měly by být tzv.samovypovídající – místo termínu Sterilizátor by bylo vhodné přímo uvést teplotu. Dál by bylo vhodné zvýraznit, pro větší přehlednost, nejdůležitější výsledky. V závěru by bylo vhodné popsat, které další zkoušky by bylo nezbytné dále provádět pro ověření výsledků teplotního namáhání. Vlastní experimentální část je, na rozdíl od teoretické části, na vyšší úrovni. Velké množství vzorků, časová náročnost částečně zlepšují dojem z předložené bakalářské práce. Přes výše uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 127066