KLIMEŠ, P. Měření a kontrola výrobku pomocí 3D manipulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem bakalářské práce pana Klimeše bylo navrhnout a realizovat levnou metodu pro skenování tvaru výrobku pomocí 3D manipulátoru. Jednalo se o vlastní téma studenta, kterému i z tohoto důvodu věnoval zvýšené úsilí. Odevzdaná technická zpráva má dobrou úroveň, na třiceti stranách srozumitelně a přehledně dokumentuje postup prací a dosažené výsledky. Student přistoupil k řešení svědomitě, pracoval samostatně a konzultace využíval v obvyklé míře. Výsledkem jeho práce je funkční zařízení splňující požadavky zadání v celém rozsahu.
Bakalářská práce „Měření a kontrola výrobku pomocí 3D manipulátoru“ pana Klimeše obsahuje celkem 30 stran, z toho 10 stran je teoretický popis, praktická část zabírá 20 stran. Zadání považuji za náročné, protože vyžaduje orientaci v potřebných normách, uspořádání experimentu a vyhodnocení měřených dat. V úvodní teoretické části (kap. 1 a 2) jsou rozepsány způsoby kontaktního a bezkontaktního skenování povrchu. Tento přehled je v zásadě srozumitelný a obsahuje důležité informace. Místy by ale rychlejšímu pochopení pomohly ilustrace, zejména u pojmů rozebíraných v kap. 2.1.1 a 2.1.2. Dále při zjišťování referenční přímosti pomocí pravítka není jasné, proč je nutné provést měření pro přímé a obrácené uspořádání zvlášť. Pojmu přesnost je v teoretické části věnováno významně méně prostoru než opakovatelnosti. Navíc ani není upřesněno, co pojem přesnost znamená. Výpočet měření opakovatelnosti manipulátoru (kap. 3) formálně vypadá správně, ale nelze ověřit kvůli nedostupnosti zdrojových dat. Dále uvedený způsob řízení manipulátoru s ohledem na skenování kontaktním i bezkontaktním (triangulačním) snímačem je srozumitelně popsaný. Kap. 5 (Kontaktní skenování) a 6 (Bezkontaktní skenování) měly být spíše prohozené, protože dřívější kapitola odkazuje na pozdější, což mate čtenáře. Použitá kontaktní sonda, kterou vyvinul student sám, dosahovala poměrně dobré přesnosti, ale kvůli nebezpečí poškození skenované součásti byl nakonec upřednostněn bezkontaktní princip, i za cenu řádově vyšších nákladů. Je ale zvláštní, že směrodatná odchylka měření při testování dotykové sondy byla 0,23 mm (kap. 5.1), přičemž stejná hodnota je uvedená i pro triangulační snímač při nesprávné orientaci (tab. 6.1). Z analýzy naskenovaných plováků (kap. 7) vyplývá, že popsané řešení funguje a dosahuje rozšířené nejistoty měření přibližně 0,5 mm (v úvodu se uvádí požadavek na desetiny mm). Také jsou uvedeny požadavky na povrch skenovaného předmětu, který nesmí být příliš lesklý. Práce je psána srozumitelně, obsahuje minimální množství překlepů nebo jiných chyb. Pouze seznam literatury není řazen podle výskytu odkazů v textu, jak je obvyklé. Také není použita desetinná čárka jako oddělovač desetinných míst. Z uvedených informací lze usoudit, že student prokázal schopnost řešit technický problém a přehledně jej dokumentovat. Shrnutím výše uvedených poznatků práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A/90 bodů.
eVSKP id 127084