PLATKO, P. Laboratorní přípravek do BPC-VIA/MZPD [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Čala, Martin

Bakalářská práce studenta Petera Platka na téma „Laboratorní přípravek do BPC-VIA/MZPD“ navazovala na semestrální projekt. Student docházel pravidelně na konzultace, na které byl dobře připraven. Již během semestrálního projektu navrhl několik možných obvodových řešení, které postupně ověřil na nepájivém poli. V souvislosti s koronavirovou epidemií nemohl docházet do laboratoří, takže nemohl vytvořit finální řešení na jedné desce. Ověřil ale funkčnost jednotlivých celků, které by na výsledné desce byly použity. Dále vytvořil ukázkové programy v LabVIEW k použití jednotlivých součástí, které budou sloužit jako základ úloh ve výuce. Text práce je spíše stručný, ale podle mého názoru obsahuje důležité informace, které jsou přehledně sepsány. Počítám s nasazením přípravku do výuky, vzhledem k první iteraci bude ale možná vyžadovat drobné úpravy, protože není k dispozici finální verze přípravku. Práci hodnotím stupněm A/95 bodů.

Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Uher, Miroslav

Student měl za úkol vytvořit návrh přípravku reálných signálů ke kartě NI myDAQ do laboratorních cvičení. Zadání je vhodné a úměrné svým rozsahem k vypracování bakalářské práce a zohledňovalo komplikovanou situaci ve světě a umožňovalo dojít i v tomto případě k relevantním výsledkům. Předložená práce je členěna do pěti kapitol, přičemž pouze první z nich lze považovat za čistě teoretickou část bakalářské práce. Zbytek kapitol je zaměřen převážně prakticky, nicméně i zde autor velmi vhodně zakomponoval potřebné teoretické úvody. Členění kapitol je zvoleno vhodně, autorovi se daří postupovat v logickém směru od věcí obecných k věcem konkrétním. Většina předložené práce je vlastní prací studenta. První kapitola je popisem použité karty s ohledem na jejich budoucí využití. Druhá kapitola se věnuje výběru vhodného generátoru signálů (funkcí i šumu). Třetí kapitola pak rozebírá výběr snímačů pro přípravek (teplota, osvětlení, vlhkosti, vibrací, hluku a otáček). V další kapitole je proveden návrh přípravku, společně se zdroji, řešením digitální části, výkonových částí, kalkulací a vylepšeními. Poslední kapitola uzavírá představením demonstračních programů pro jednotlivé funkční části. Po odborné stránce je práce zpracována velmi kvalitně. Student prokázal schopnost samostatného studia odborné literatury, dokázal vyzvednout důležité teoretické poznatky, tyto poznatky dokáže velmi dobře analyticky zpracovávat, je vidět, že má řadu praktických zkušeností a jeho odborný text je velmi vyváženou kombinací nezbytných informací a zdůvodnění. Text se navíc čte velmi dobře. Po odborné stránce tak nebylo v práci nalezeno mnoho nedostatků. Výhradu bych měl k vytvoření přímé spojitosti mezi maximální rychlostí vzorkování a šířkou pásma v kapitole 1.2. Z pohledu úspěšnosti vytvoření generátoru bílého šumu by bylo vhodnější místo záznamu naměřených hodnot v Obrázku 2.7 uvést spíše graf spektrální hustoty. V kapitole 4.2 autor řeší ošetření zákmitů a průběh vylepšuje za pomoci Schmittova klopného obvodu a následně ostrou hranu degraduje kapacitou připojené LED (což je dobře vidět z grafu na Obrázku 4.6). Posledními většími nedostatky jsou absence diskuse náhrady integrovaného obvodu pro funkční generátor, sumarizace alternativ u některých snímačů (teplota, vlhkost či vibrace) a zhodnocení úspěšnosti filtrace vytvořeného zdroje pro zápornou větev napájení OZ s DC/DC měničem. Návrh desky plošných spojů by bylo velmi vhodné navrhnout pro přímé připojení do karty NI myDAQ. Po formální stránce se v textu místy vyskytují typografické chyby (samostatně stojící předložky na koncích řádků či obdobné rozdělování čísel a jednotek). U grafických prezentací se také vyskytují nedostatky, např. v grafu na Obrázku 3.3 by bylo vhodné uvést i měřicí body. Graf na Obrázku 4.2 nemá příliš velkou vypovídací hodnotu (velké body, spíše by měly být vyneseny relativně vyjádřené odchylky pro lepší využití plochy grafu). Drobným nedostatkem je pak také chybějící zarovnání desetinných míst v grafech. Zadání práce včetně realizace je relativně časově náročné, protože předpokládá vyhodnocení prototypů. Na základě předložené práce mohu konstatovat, že student řešení zvládl dovést do funkčního stavu a zadání bylo dle mého názoru zcela splněno. Práce je přes výše uvedené drobné nedostatky na vysoké formální i odborné úrovni. Student tak svou prací prokázal výborné bakalářské schopnosti, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením A/92.

Navrhovaná známka
A
Body
92

Otázky

eVSKP id 126814