KOLÁŘ, B. Aktuátor řídicí plochy letounu - modelování a řízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
V krátkosti a zjednodušeně by se problematika regulace polohy aktuátoru v takové formě, kterou se zabýval student, dala popsat jako polohová regulace střídavého elektromotoru. Implementace řízení polohy reálného pohonu je středně obtížná, ve spojení s konstrukcí přípravku však vyžaduje určitou úroveň technických dovedností. Student Bohumil Kolář docházel na pravidelné konzultace avšak jen zřídka z vlastní iniciativy. Po obhajobě semestrální práce byl upozorněn na časovou náročnost realizace modelu aktuátoru, ale samotnou podobu mechanické konstrukce finalizoval až někdy koncem února. Objednávka a opracování jednotlivých dílu se dle očekávání zdržely (objednávka v půlce března, dodání začátkem dubna). Kvůli výjimečnému stavu byl studentovi umožněn přístup do laboratoře až 23. dubna. Bohužel prodleva mezi objednávkou a dodáním/sestavením nebyla dostatečně využita k vylepšení písemné části bakalářské práce. Po několika komplikacích s mechanickou konstrukcí (ať už z vlastního či cizího přičinění) začaly první reálné experimenty tři týdny před odevzdáním práce. Zprovoznění nebylo vzhledem k předpřipravené platformě dSPACE příliš komplikované a během několika dnů byla funkční první verze polohové regulace. Forma bakalářské práce kvůli časové tísni značně utrpěla. Námitky k první verzi práce sice student zakomponoval, ale vždy takovou formou, aby s co nejmenším úsilím byla konkrétní chyba odstraněna. Student se ve své práci zabývá rešerší formy řízení BLDC motoru, která nebyla ani při modelování natož pak při realizaci použita. Celá kapitola 3.1. a Tabulka 2 se zabývají popisem chování motoru při šestikrokové komutaci. Naopak mnohem méně pozornosti bylo věnováno použitému PMS motoru a vektorovému řízení. Práce obsahuje velké množství převzatých obrázků, odkaz na literaturu je pouze v doprovodném textu, u některých obrázků není zdroj uveden vůbec. Převzaté části textu nejsou řádně uváděny jako přímá citace a při aplikování pravidla o nepřesném citování použité literatury by mohlo být kopírování celých vět a odstavců považováno za plagiátorství. Jedná se naštěstí jen o jeden odstavec, který navíc nesouvisí s použitým motorem a neměl by v práci správně ani být se. Celkově bych práci a přístup studenta k vypracování bakalářské práce hodnotil uspokojivě 67 bodů (D).
Zadání práce bylo splněno ve všech bodech. Zejména teoretická rešeršní část obsahuje řadu technicky nepřesných až nesrozumitelných termínů a je spíše povrchně popisná. Z mnoha vybírám: analogické zpracování signálu místo analogového, mechanická redukce místo mechanického převodu, planetární převodovka, složitá kontrola tlumení (závislost na teplotě tření), bez vysvětlení, … V této části lze také vytknout chybnou práci s literaturou – student mnohokrát cituje pramen [7] , což je diplomová práce z roku 2014, která ovšem např. v popisu magnetů BLDC motoru čerpá z pramenů z roku 2002 a 2007. Převzaté informace jsou pak zbytečně zastaralé (např. zde není zmínka o neodýmových magnetech). V dalších částech se práce výrazně zlepšuje, matematickému modelu, simulaci, realizaci, způsobu řízení a testování není moc co vytknout, snad kromě záměny BLDC motoru za synchronní motor bez jakéhokoli rozboru. Celkově je prezentační úroveň práce velmi dobrá, stejně jako její formální úprava. Jazyková úroveň je částečně poznamenána neobratnými výrazy a výše zmíněnými nepřesnostmi. Odborné znalosti studenta jsou na dostatečné úrovni, koncepce i rozsah práce jsou zvoleny dobře. Práci lze označit za původní a svědčí o bakalářských schopnostech studenta.
eVSKP id 127021