NĚMEC, M. Výroba držáku světel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Žák, Ladislav

DP pana Bc. Miroslava Němce řeší výrobu držáku světlometů na traktor Zetor 7011. Na součásti jsou prvky které pro zhotovení umožňují technologie stříhání, ohýbání i tažení a proto předmětem literární studie byly tyto technologie a výstupem práce sdružený postupový nástroj. Autor samostatně a celkem zdařile navrhl tvářecí nástroj kterým je reálně možno vyrábět zadanou součástku. Po formální stránce, až na drobné výjimky např. obr.41 který je neostrý, i po stránce obsahové splnila DP pana Bc. Miroslava Němce požadavky zadání a dopručuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Diplomová práce Bc. Miroslava Němce se zabývá návrhem výroby držáku světel zemědělského stroje. Diplomant navrhl postup výroby, ve kterém jsou uplatněny běžné technologie plošného tváření, a to stříhání, tažení a ohýbání. Na tyto technologie je také zaměřena teoretická část diplomové práce. K jednotlivým metodám jsou zde uvedeny základní informace o daných procesech včetně užívaných vztahů pro výpočet základních parametrů. Kapitoly jsou seřazeny logicky a po grafické stránce je tato část práce na velmi dobré úrovni. Vyskytuje se zde však několik nepřesností jako například na str. 14 a 25 jsou chybně uvedené odkazy na obrázky 10 a 22, u vzorce (2.2) je špatné označení meze pružné deformace, na str. 15 je v popisu první fáze procesu stříhání chybně uvedeno, že do okamžiku dosažení meze kluzu nastává plastický ohyb, pro výpočet střižné mezery jsou uvedeny nepřesné vzorce. U obecných vzorců by bylo dobré podrobněji popisovat použité parametry. Takto to nutí stále vyhledávat jejich význam v předchozích vztazích či přehledu symbolů. Co se týká praktického řešení, diplomant navrhl postup výroby zadané součásti postupným stříháním a tvarováním ze svitku plechu. V první operaci jsou vystřihnuty otvory o konečném požadovaném průměru 90 mm a v následující operaci jsou tyto otvory taženy, respektive lemovány. V podstatě se vytváří tzv. miskový lem. O správnosti tohoto postupu mám pochybnosti. Při tomto návrhu mohou nastat dva možné nežádoucí jevy. V prvním případě se během výroby miskového lemu o výšce 27 mm předstřižený otvor o průměru 90 mm bude zvětšovat. Což může nastat v případě, že na plochu plechu bude působit přidržovač o velké síle anebo je plocha plechu natolik velká, že bude zabráněno toku materiálu z tzv. příruby do otvoru tažnice. Kuželová stěna dutiny bude tvořena na úkor tloušťky stěny, navíc zde není ověřeno, zda je možné dosáhnout i požadované výšky lemu, respektive hloubky dutiny, aniž by došlo ke vzniku trhliny na obvodu předstřiženého otvoru. Druhá varianta procesu tváření, která může nastat je taková, že bude umožněn posun materiálu do otvoru tažnice, ale v tomto případě se pravděpodobně bude deformovat pás plechu ležící na ploše tažnice. Dle mého názoru by bylo schůdnější vytáhnout kuželovou dutinu a posléze prostřihnout ve dně požadovaný otvor a obstřihnout vnější tvar součásti. Nicméně správné řešení by bylo vhodné ověřit například simulačním programem. K praktické části mám i další připomínky. - Pro stanovení kroku není nikde uvedeno, jak byla určena velikost můstku mezi sousedními součástmi. - Ve vztahu pro výpočet střižné mezery chybí konstanta 0,32. Proto diplomantovi vychází střižná vůle 1 mm, což není možné. - V práci by bylo pro názornost vhodné zařadit obrázek s rozmístěním jednotlivých nástrojů, zejména střižníků, aby ve výpočtové části práce bylo snadné se zorientovat, o který střih se právě jedná. - Při tažení nerotačních tvarů, u nichž poloměry a úhly rohů nejsou stejné, se celková tažná síla násobí opravným koeficientem (1,1 až 1,2). Zde to započítáno nebylo. - V práci na str. 48 je zmiňováno umístění stopky v horní části nástroje pro upnutí a centrování v beranu lisu. Na výkrese sestavy stopka není. Navíc není známo, zda zvolený lis vůbec disponuje otvorem pro upínací stopku. - Vzhledem k tomu, že v práci byla zvolena výroba dané součásti ze svitku plechu, je v ekonomické rozvaze již zbytečné počítat náklady na součást vyráběné z pásů nastříhaných z různých velikostí tabulí plechu. - V ekonomické rozvaze mi chybí například návratnost investic či přímé mzdové náklady. - Na výkrese sestavy nástroje DP - MN- 200 chybí nad razítkem poznámka, pro jaký lis je nástroj určen a označení nástroje jako nebezpečný. - Na výrobních výkresech chybí tolerance tvaru a polohy. Celkově je práce na dobré úrovni, oceňuji zejména velmi obsáhlou výkresovou dokumentaci, grafickou úroveň obrázků, práci s velkým množstvím literatury a podrobný rozpis stanovení ceny nástroje.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod D
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 121644