JUŘÍČEK, M. Využití Robotického operačního systému (ROS) pro řízení kolaborativního robota UR3 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Parák, Roman

Předložená bakalářská práce se zabývá tématem Využití Robotického operačního systému (ROS) pro řízení kolaborativního robota UR3. Student Martin Juříček měl za úkol provést rešerši v oblasti kolaborativní robotiky, podrobně zpracovat informace o firmě Universal Robots a kolaborativním robotu UR3. Teoretická část práce se dále zaměřovala na Robotický Operační Systém (ROS) a jeho využití v průmyslové oblasti. Praktická část práce se zaměřuje na návrh a implementaci vlastního řešení pro řízení kolaborativního robotu UR3 pomocí systému ROS. Řešení se skládá z představení různych typů posilovaného učení (Q-learning, SARSA), a jejího rozšíření pomocí neurónových sítí (DQN, DSARSA) s následnou implementací v systému pomocí zvoleného programovacího jazyka. Student v závěru kapitoly poukazuje na výsledky testování a porovnání jednotlivých typů algoritmů posilovaného učení. Závěrečná část práce se zaměruje na výsledné testování implenetované do reálného typu kolaborativního robotu, které v prvotní části obsahovalo konfiguraci systému ROS, integraci s reálným zařízením a výsledné nahráni trajektorie. Student splnil všechny části bakalářské práce bez výhrad. Student z vlastní iniciativy rozšířil své zadání o aplikaci několik pokročilých algoritmů posilovaného učení pro plánování robotických trajektorií. Student pracoval na práci samostatně. Všechny postupy konzultoval s vedoucím práce. Při tvoření praktické části chválím studentovu nezávislost a schopnost v reálném čase přicházet s novými nápady na vylepšení. Chválím studentovu aktivitu při tvorbě bakalářské práce, která obnášela nadstandartní objem času a úsilí v laboratoři i mimo něj. Rovněž chválím studentovu programátorskou zručnost a schopnost psát algoritmus přehledně a srozumitelně. Taktéž vyzdvihuji komplexnost řešení i její praktický potenciál. Písemná část práce, stejně jako praktická je na vysoké úrovni a nad rámec přesahuje kritéria pro tvorbu bakalářské práce. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A / výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Matoušek, Radomil

Cílem předložené bakalářské práce bylo v podstatě nastudovat ROS (Robotický operační systém), a ten využít k řízení kolaborativního robotu UR3. Součástí byla rešerše robotů ze „stáje“ UR (Universal Robots) a zmíněného ROS a simulačního prostředí Gazebo. Praktickým výstupem byl řídicí program, simulace a její validace na robotu UR3. Toto lehké konstatování prakticky představovalo nastudování a propojení různých knihoven, pochopení jejich filosofie a začlenění metod AI jejichž doména přesahovala teoretický základ studenta. Svým rozsahem, téměř 90 stran, práce hluboko překračuje běžné meze. V kontextu kapitoly 5, lze zdůraznit její velmi pěkné zpracování a v podstatě integrální část celé práce. Práce je členěna do sedmi kapitol, vč. úvodu a závěru. Při užívání slova robot, bych autoru doporučil toto nastudovat: roboti vs. roboty. Práce je psána ve svěžím stylu, s dobrým logickým členěním a minimem překlepů. Kapitola 2. je vstupem ke kolaborativní robotice. Obsahuje známé věci popsané v dobře strukturované formě. Absenci zmínky o robotu ABB YuMi, který je součástí laboratoře ÚAI, považuji za nedbalost. Kapitola 3. je již plně zaměřena na UR a stručně uvádí historii i portfolio těchto robotů. Kapitola 4. se věnuje ROS. Tento OS není dosud předmětem standardní výuky na ÚAI – autor musel tento OS pro účely dalšího využití samostatně studovat. Ve členění podkapitol shledávám rezervu, měla zde existovat kapitola pojednávající o struktuře ROS a do ní měl autor začlenit kapitoly značené 4.3, 4.4. Úvod kapitoly 4.3 je k drobné revizi. Struktura OS je běžně tvořena jádrem, pak V/V ovladači, pak shellem a podpůrnými programy; bavit se lze o monolitické, či vrstvené struktuře oddělující HW od SW; jádro zajišťuje správu procesů a prostředků atd. V tomto pohledu není ROS tak úplně OS, protože sám pracuje pod jiným OS. Protože však ROS zajišťuje HW abstrakci např. k UR3 či senzorům, low-level kontrolu zařízení a má mnoho funkcí jako framework, je možné brát ROS jako OS pro tato zařízení. Informace o názvu V-REP může být opravena na CoppeliaSim (str. 42). V části komparativních testů výkonu (str. 44) jsem nenašel informaci o užitých fyzikálních enginech. Přes uvedené poznámky, představuje kapitola 4 výbornou práci a lze ji doporučit k rychlému průniku do problematiky i v edu kontextu. Kapitolu 5 bych označil jako velmi zdařilou, byť v kontextu zadání BP naddimenzovanou. Ve vztahu (4) by bylo vhodné uvést symbol pro nové $Q$, např. $Q_{new}$. Kapitola 6. je popisem praktické realizace a podtrhuje excelentnost celé práce. S plnou vážností konstatuji, že tato bakalářská práce by byla snadno obhajitelnou diplomovou prací. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A/ výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

eVSKP id 124829