HOCHMAN, J. Výroba radličky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Cílem bakalářské práce Jana Hochmana bylo zpracovat technologický postup výroby plechového výlisku - radličky zemědělského stroje. Student navrhl technologický postup výroby řešené součásti. Zpracoval výkresovou dokumentaci postupového střihadla a ohýbacího nástroje a rámcově vypočítal ekonomické náklady na zhotovení zadané součásti. Sestavením své bakalářské práce splnil sice student požadavky zadání, ale práce není příliš kvalitní. Na kvalitě práce se negativně odrazil minimální počet konzultací, při kterých byly řešeny víceméně pouze konstrukční otázky projektu. Text práce se v některých kapitolách věnuje podružným problémům na úkor podstatných, ve studijní části je nedostatečně doplněn obrázky. Výkresové dokumentace tvářecích nástrojů je poměrně obsáhlá, její kvalita však za kvantitou zaostává.
Bakalářská práce pana Jana Hochmana se zabývá výrobou Radličky která je součástí zemědělského stroje používaného pro podmítání půdy. Práce je uvedena na 39 stranách textu s 32 obrázky ( což je v rozporu s uvedeným seznamem obrázků – 30) a 6 tabulkami. Je doplněna 1 přílohou a 8 výkresy. V první části práce se autor zabývá rozborem zadání. Zde mi chybí popis současného stavu výroby a zdůvodnění potřeby změny technologie výroby. Byly zváženy možnosti výroby a z nich vyplynula vhodnost technologie stříhání a ohýbání kterým se věnuje i rešeršní část. Z toho vyplynulo konečné řešení a to v postupovém střižném nástroji a ohýbacím nástroji. Zde bych očekával posouzení součásti z hlediska technologičnosti výroby těmito technologiemi a po posouzení variant stříhání, nejen co se týče nástřihového plánu, ale i postupu stříhání, což nebylo řešeno a je uveden jen jeden způsob, navržení konečného technologického postupu výroby. Tedy rozepsání jednotlivých operací až po nějakou výstupní kontrolu. Další část práce se v souladu se zadáním zabývá potřebnými výpočty. Zde bych měl výhradu k použitému lisu který je na hranici potřebné max. síly pro stříhání a to je navíc při podmínkách min Rm stříhaného materiálu. Protože Tab. 1 udává pouze spodní hranici Rm ve skutečnosti je Rm = 363 – 441 MPa. Variantní návrhy řeší orientaci výstřižku do pásu a jejich výtěžnost. Už ale není známo kolik součástí se z daného svitku (šířka na setiny mm?) vyrobí a kolik svitků by bylo potřeba na výrobu série. Na str. 31 je kontrola na otlačení, ale ne zcela jasná co řeší. Konstrukce nástrojů. Střižný postupový nástroj je proveden pro ruční posuv tedy s pevnými dorazy. Toto řešení by bylo vhodné pro pásy stříhané z tabule plechu, ale chybí zde nějaké zahledávání. Pro uvažovaný svitek by mělo být odvíjení, rovnání, podavač a odvinutí zbytků pásu. To není řešeno. Zpracování výkresové dokumentace provází řada chyb. Není řešena bezpečnost nástrojů, odvod výstřižků, upínání, ostření, sevřená výška nástroje pro navržený stroj. Chyby v technickém kreslení, uvedené normy – např. kolík CNS 397 v práci uveden jako ČSN 937 průměr 13? apod. V ekonomickém vyhodnocení je opomenuto do ceny výrobku promítnou i cenu nástrojů a popř. vyhodnotit návratnost vložené investice. Bakalářská práce pana Hochmana splnila formálně požadavky zadání, ale výsledné řešení je vzhledem k poměrně jednoduchému úkolu provázeno řadou nepřesností a zbytečných chyb. Doporučuji práci pana Jana Hochmana k obhajobě.
eVSKP id 121791