MAN, A. Závislost geometrie laserového svaru na velikosti úkosu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Mrňa, Libor

Předložená bakalářská práce s názvem „Závislost geometrie laserového svaru na velikosti úkosu“ se zabývá problematikou laserového svařování dílů v energetických zařízeních. Cílem této práce je porovnání šířky, hloubky a celkové geometrie svaru v závislosti na velikosti úkosu při laserovém svařování materiálů používaných v energetice. Práce je rozdělena do 4 kapitol. Po úvodním rozboru a nástinu variant řešení následuje teoretická rešerše řešené problematiky. Následuje experimentální část obsahující popis experimentální aparatury, průběh experimentu s uvedenými procesními parametry. Vyhodnocení získaných vzorků. Následuje stručné technickoekonomické vyhodnocení a závěr se zhodnocením geometrie svaru, kde experiment prokázal, že geometrie svaru není prakticky závislá na velikosti úkosu. Konstatuji, že stanovené cíle práce lze považovat za splněné. Po formální stránce nemá práce zjevných či výrazných nedostatků

Posudek oponenta

Kubíček, Jaroslav

Bakalářská práce Mana Antonína s názvem Závislost geometrie laserového svaru na velikosti úkosu obsahuje 30 stran textu a obrázků. Je věnována problematice laserového svařování spojů uhlíkové a chromové martenzitické oceli na statorovém kole turbíny. Úvodní část popisuje možné svařovací procesy.Jako perspektivní metoda je zvoleno laserové svařování z důvodů minimalizace tepelného ovlivnění i deformací základních materiálů. Experimentální práce je zaměřena na návrh a provedení laserových svarových spojů s různým typem úkosu. Provedené svary jsou vyhodnoceny zkouškami makrostruktury. Provedení experimentu je dostatečné a vcelku průkazné. Výsledky lze použít v praxi. Připomínky: Číslování obrázku 13 -17 neodpovídá číslu v textu. Str.23 Pro vizuální kontrolu platí norma ČSN EN ISO 17637 a platí pro všechny povrchové vady a ne jen trhliny a praskliny jak je uvedeno v textu. Str.26 Cit. „Norma ČSN EN ISO 13916 definuje způsob, jak stanovit teplotu předehřevu.“ …tato norma stanovuje způsob jak teplotu měřit. Pro stanovení teploty předehřevu se používá EN 1011-2. Postup dle Séfériana je již také zastaralý (str. 27) Cit. „Nárůst teploty t8/5 posouvá…“, t8/5 je doba, ne teplota. Str.27 Norma ČSN EN 1011-2 uvádí dva vzorce ekvivalentu uhlíku CE a CET. Ve vzorci 2.2 je CET. Str.34 Na obr.30 je ocel v diagramu v oblasti trhlin za studena – v textu BP - není v oblasti trhlin. Při svařování heterogenních svarů laserem by mělo být zředění 50% svarového kovu vyznačeno v diagramu obr.30 na spojnici nelegovaná ocel a martenzitická Cr ocel. Str.38 Předehřev a dohřev se u martenzitických Cr ocelí předepisuje z důvodu trhlin za studena, ne za horka jak je uvedeno v BP. Bakalářská práce splnila zadání v celém rozsahu, je graficky i textově na dobré úrovni s minimem překlepů. Práce je zaměřena prakticky a je na dobré technické úrovni. Výše uvedené nepřesnosti a chyby ale snižují její úroveň. Bakalář prokázal schopnost samostatné práce a proto doporučuji bakalářskou práci k obhajobě před státní závěrečnou komisí.

eVSKP id 124880