ŠTUBIAN, M. Elektronová pinzeta [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Bábor, Petr

Cílem práce bylo objasnit příčiny pohybu kapek germanidu způsobeného elektronovým svazkem a nastínit možnosti využití tohoto jevu. Martin provedl simulace a experimenty, pomocí kterých se podařilo objasnit fyzikální podstatu jevů souvisejících s pohybem kapek. Následně byly provedeny experimenty využívající tohoto pohybu k depozici germania v místech pohybu. Student pracoval samostatně a se zájmem o danou problematiku. Jeho práce je přínosná a naplňuje veškeré požadavky na diplomovou práci, a proto ji hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Šik, Ondřej

Diplomant se ve své práci věnuje studiu obecných fundamentů mechanismů pohybu slitiny Au-Ge na substrátu z monokrystalického Ge. Ve své práci využívá jak teoretické aspekty zmíněné v úvodní části, ale také využívá moderní prostředí pro simulace na bázi Monte Carlo a FEM. V pokročilé části autor bodově uvádí své poznatky nabyté při experimentech a velmi vhodně je dává do souvislostí s teoretickými předpoklady. V poslední části se věnuje pokusu fabrikace substrátu s disky Au vytvořenými litografickými postupy, opatřeného tenkou vrstvou grafénu. Ve finální části autor popisuje vznik 1D kvantových struktur a úspěšně demonstruje schopnost využití migrace Au-Ge kapky pro depozici tenkých vrstev Ge jakožto metody nano 3D tisku. Práce ja logicky členěná, svým rozsahem splňuje požadavky diplomové práce. Je psána přehlednou angličtinou. Občas jsou patrné, pro nás Slovany typické, hrubky jako nevhodně umístěné členy „a“ a „the“, chybná volba in/at/on a v textu je pár napoprvé nejasných formulací. V textu lze narazit na nevhodné pojmenování některých jevů – např. v Obr. 3.5. bych v popisu obrázku pro modré trajektorie elektronů volil spíše „absorbed electrons“ nežli „transmitted electrons“. Dále by bylo zajisté aspoň okrajove zmínit typy záření vznikající interakcí elektronů s hmotou – tím by se lépe odůvodnila volba, že 80 % energie příchozích elektronů se promění v teplo (viz vztaf 3.1 na str. 20). Dále je poměrně nejasný často používaný pojem pojem „interpolation“, který je zmíněn na str. 3.13. Mám ale spíše dojem, že se pod pojmem interpolace v dalším textu chápe spíše extrapolace. Tyto výtky ale mají na celkovou srozumitelnost a odbornou kvalitu nepatrný vliv. Po odborné stránce je práce na velmi vysoké úrovni. Kapitola 3 je věnována simulaci tepelných poměrů Ge substrátu. Simulaci autor použil vícestupňovou, tj. výsledky z předchozí simulace uplatnil na simulaci následující. Výsledky poté verifikoval úspěšně s experimentem. Shrnutí svých praktických poznatků a vlivu různých parametrů na pohyb kapky Au-Ge svědčí o bohatých zkušenostech a velkému času stráveného nad experimenty. Poslední, byť krátká kapitola dává „proof-of-concept“ předpokladu, že migraci kapky Au-Ge lze opravdu prakticky použít jako formu 3d tisku v nanorzměrech. Toto je naprosto zásadní a v kvalitním časopise publikovatelný fakt. Z práce je patrné, že autor má řad nápadů, které se vlivem časové tísně způsobené pandemií nepodařilo realizovat. Například simulace vlivu rychlosti rastrování na rychlost pohybu, spojených s analýzou brázdy zanechané po migrace by byla pro širokou komunitu přínosná. Až na formální nedostatky zmíněné výše hodnotím práci jako velmi originální obsahující nové poznatky a doporučuji ji k obhajobě s výborným hodnocením – A.

eVSKP id 125376