FRANKE, J. Studium možností zmatňování povrchu pro účely 3D skenování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Koutecký, Tomáš

Hodnocená diplomová práce se zabývá problematikou zmatňování lesklých povrchů pro účely 3D skenování. Jedná se o aktuální problematiku a porozumění tvorby nánosové vrstvy může pomoci vytvářet nástřiky neovlivňující přesnost 3D skenování. Po formální stránce je práce v pořádku a obsahová stránka práce je velmi kvalitně zpracovaná. Rešeršní část práce je logicky strukturovaná a pokrývá řešená dílčí témata. Rešerše je velmi rozsáhlá, student prokázal velmi dobrou schopnost práce s literaturou. V analýze problému jsou informace získané v rešerši velmi kvalitně shrnuty, zpracovány a analyzovány, dílčí informace jsou spojeny a z nich jsou následně vyvozeny závěry a stanoveny upřesňující cíle práce. Z rešeršní části vychází také návrh vlastního řešení. V praktické části práce postupoval student opět logicky a systematicky, použil adekvátní metody a provedl velké množství experimentů, které přispělo k větší průkaznosti vyvozených závěrů. Velmi kladně hodnotím i spolupráci s dalšími pracovišti v rámci FSI a FCH VUT. Dosažené výsledky jsou prezentovány logickým a pro čtenáře srozumitelným způsobem. Velké množství výsledků je pak dobře shrnuto a diskutováno v diskuzi, kde jsou tyto dosažené výsledky dány do souvislostí s dalšími studiemi. Závěr práce pak ukazuje přínos předložené práce v podobě analýzy dílčích vlivů v procesu nanášení zmatňujících nástřiků pomocí pistole s atomizérem, což může zkvalitnit nanášené vrstvy a tím zpřesnit proces 3D skenování. Student při řešení práce prokázal schopnost samostatného výzkumu a předložená práce svým rozsahem a multidisciplinaritou odpovídá spíše práci dizertační. Práci považuji za velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Mendřický, Radomír

Hlavním cílem diplomové práce bylo popsat a objasnit proces nanášení zmatňujícího nástřiku atomizované směsi Ti02 v nosné kapalině a posoudit vliv procesních parametrů na jeho aplikaci. V úvodní části práce autor provedl rešerši současného stavu poznání, ve které přináší detailní informace o používaných suspenzích pro zmatňování povrchu při optickém skenování, způsobech jeho nanášení (především při použití atomizační nástřikové pistole) a dále podrobně popisuje fyzikální vlastnosti, dynamiku a vlastnosti aerosolu. Rešerše je zpracována přehledně, srozumitelně a autor zde prokázal dobrou orientaci v dostupné literatuře. Tuto část hodnotím pozitivně a nemám k ní připomínek. V dalších kapitolách se autor věnoval analýze problému a návrhu metod pro řešení. V první fázi praktické části provedl úpravu atomizační pistole a dále realizoval nespočet měření pro posouzení vlastností jednotlivých suspenzí, dynamiky spreje a vlivů procesních parametrů na tloušťku a krycí schopnosti nástřiku. Kvalita nástřiku byla hodnocena i při skenování reálných objektů. Experimentální část je velmi obsáhlá, má logickou strukturu a použité metody měření přináší mnoho nových informací. V posledních kapitolách jsou uvedeny a opět velmi srozumitelně okomentovány výsledky experimentů. Zajímavé je především zjištění, že na první pohled podobné směsi Ti02 od různých výrobců vykazovaly velmi odlišné chování, ať již z pohledu fyzikálních vlastností suspenzí, tak z pohledu a pro praxi důležitého hlediska vlivu na kvalitu skenování. Z formálního pohledu je předložená práce dobře strukturovaná do jednotlivých kapitol, v práci je minimum překlepů a gramatických chyb. Jako celek hodnotím DP velmi kladně. Práce je z vědeckého pohledu velmi hodnotná, neboť přináší mnoho nových a originálních zjištění. Např. informace o nejvhodnější kombinaci prášku Ti02 a nosného media, stejně tak jako nastavení procesních parametrů při nástřiku je velmi dobře aplikovatelná v praxi. Na druhou stranu se domnívám, že zkoumaných aspektů a parametrů bylo možná až zbytečně mnoho (tab. 4-4) (od geometrie ústní nánosové pistole, přes desítky kombinací suspenzí až po parametry při nanášení matnicí vrstvy) a přehlednosti by prospělo zaměření se pouze na vybranou část problematiky. Velkým počtem vzájemně souvisejících experimentů a kombinací různých parametrů by mohlo dojít k mylné interpretaci některých zjištění. Také se domnívám, že mnohé postupy budou v praxi hůře reprodukovatelné a snaha o tloušťky vrstev v řádu stovek nm nebude v praxi dominantní, neboť jak i samotný experiment měření reálného (nutno podotknout, že stále poměrně ideálního) objektu jasně ukazuje, samotná chyba a opakovatelnost skenovacího systému je v současnosti stále výrazně vyšší než takto vytvořené tloušťky nástřiku. Dále mám tyto drobné připomínky: - V práci postrádám fotografie (obrázek) reálné pistole (jsou uvedeny pouze CAD modely). - V seznamu veličin nejsou uvedeny jednotky. - Tab. 4-8 – jednotka průtoku Nm3 . hod-1. Závěrem konstatuji, že předložená diplomová práce splňuje v plném rozsahu požadavky zadání a vytyčené cíle a student přesvědčivým způsobem prokázal, že má schopnosti pro tvůrčí práci. Konstatuji, že diplomová práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 124977