TESAŘOVÁ, A. Využití metody konečných prvků k určování napětí ve vrstvách pro optické aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Burša, Jiří

Diplomantka pracovala na náročném tématu s reálnou praktickou motivací, jehož cílem bylo vypracovat na základě výpočtového modelování postupy hodnocení napjatosti, která může vést k porušování tenkých optických vrstev. Metodika postupu nebyla předem známa a byla vytvářena vedoucím práce během řešení; tato část přesahovala standardní inženýrskou práci a tak je tomu i s výsledky této práce, které vznikaly za úzké spolupráce dimplomantky s vedoucím práce. V plnění dílčích inženýrských úkolů (např. tvorba MKP modelu) i ve vysvětlení metodiky v rukopise práce se vyskytly dílčí nedostatky (hustota MKP sítě apod.), které však byly díky důsledné verifikaci modelů odstraněny a bylo dosaženo věrohodných výsledků za podmínek nedostatečné znalosti vstupních hodnot (deformace podložek vznikají za neznámých teplotních podmínek). Cíle práce se v plném rozsahu nepodařilo naplnit pouze pro smyková napětí na rozhraní podložky a optické vrstvy, která vykazují na okrajích významné koncentrace, u nichž se v rámci omezení modelu v používané verzi ANSYSu nepodařilo dosáhnout vyhovující hustoty sítě, ale trendy při jejím zjemňování jednoznačně ukázaly, že bez těchto omezení bude možné dosáhnout relevantních výsledků. Diplomantka splnila i požadavek zadavatele vytvořit na základě série MKP modelů jednoduché aproximační formule, které by umožnily vyhodnocovat napětí v konkrétních tělesech na základě jejich defomace bez použití MKP.

Posudek oponenta

Ohlídal, Miloslav

Diplomantka Bc. Anežka Tesařová projevila při zpracování zadaných úkolů důkladnost, systematičnost a smysl pro přesnost vyjadřování. Diplomová práce je logicky uspořádána, postup řešení zadaných úkolů je prezentován srozumitelně. Pozitivně mě zaujalo použití teplotního zatížení studovaných vzorků tenkých vrstev HfO2 na podložce z materiálu Corning 7980 vedoucího k deformaci vrstev změřené na ÚFI FSI pomocí optického profilometru a k následnému určení takto vyvolaných mechanických napětí ve vrstvách. Diplomantka prokázala schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry, jakož i schopnost pracovat s literaturou. Stylistické, gramatické i formální nedokonalosti se v práci projevují velmi sporadicky (Pro bližší specifikaci uvádím: program Gwyddion vyhodnocuje experimentální data, nikoliv je měří; označení „deponace vrstev“ je nutno nahradit označením „deponování či depozice vrstev“; v několika málo případech uvádění výsledků na nadbytečný počet platných cifer; použití symbolu e pro excentricitu i Eulerovo číslo). Tyto nedokonalosti však nikterak nenarušují celkové vyznění práce. Z mého pohledu člověka, který se mimo jiné věnuje ověřování kvality průmyslově připravovaných tenkých vrstev pro optické aplikace, se jeví předkládaná diplomová práce nadstandardní a velmi zajímavá. Za její hlavní výsledky považuji prokázaní skutečnosti, že Stoneyova formule překvapivě dobře souhlasí s výpočty dosaženými pomocí MKP a rovněž nalezení vztahů pro hledaná mechanická napětí ve tvaru polynomů. Výsledky práce budou využity ve spolupráci s firmou MEOPTA - optika, s.r.o. Závěrem konstatuji, že diplomantka splnila požadavky a cíle zadání diplomové práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A. V Brně 24. 7. 2020 Miloslav Ohlídal

eVSKP id 124915