FILLNER, P. Program pro optimalizaci provozu servisního střediska [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student v diplomové práci realizuje aplikaci usnadňující optimalizaci řízení servisního střediska na opravu endoskopů. Program na svém vstupu získává informace o nutných servisních úkonech a zároveň má k dispozici seznam servisních pracovníků a seznam jejich způsobilostí pro daný servisní úkon. Na základě těchto informací provádí simulaci provozu a jeho optimalizaci podle zadaných aspektů. Podstatná část práce byla ovlivněna jednak nemožností častých porad, na kterých by se korigovaly dosažené poznatky, a také, hlavně v úvodní polovině vývoje, studentovým nepříliš úplným pochopením problematiky. Z toho důvodu se druhá polovina času tvorby diplomové práce nesla v duchu ohýbání výsledné aplikace do podoby dané zadáním a také aplikací některých kompromisů tak, aby výsledky práce byly smysluplné. Z hlediska vedoucího práce můžu hodnotit studentovo nasazení a jeho přínos. Student pracoval poměrně pilně a vytvořil aplikaci, která je velmi komplexní a dokáže velmi přesně simulovat servisní proces. Na druhou stranu je aplikace poměrně složitá na ovládání a nepříliš intuitivní, což úplně nekoresponduje s původními požadavky zadavatele. Odborný konzultant, vedoucí servisního střediska Ing. Radim Šneidr, hodnotí diplomovou práci takto: Základem této práce bylo detailní pochopení procesu servisního střediska, protože do aplikace vstupuje mnoho proměnných, jako jsou např. výkonnost jednotlivých techniků, standardní časy na operaci, paralelní procesy a hlavně mnoho kategorií/rodin endoskopů. S ohledem na komplikovaný proces oprav nebylo zadání splněno v celém rozsahu. Vytvořená aplikace je funkční, ale uživatelsky zbytečně složitá. Aplikace obsahuje i grafické analýzy, které však nebyly v zadání práce. Vzhledem k výše uvedenému lze tuto aplikaci využít v praxi, avšak omezeně s mírnou časovou náročností (zadávání vstupních dat a stálé nastavování výpočetních algoritmů). Z výše uvedených důvodů jsme se s odborným konzultantem shodli na hodnocení – 72 bodů.
Výstupem diplomové práce „Program pro optimalizaci provozu servisního střediska“ mělo být softwarové řešení umožňující optimalizovat využití opravárenských linek ve společnosti Olympus Přerov. Na pozadí stála snaha dosáhnout zkrácení trvání servisního zásahu s ohledem na sériovou a paralelní realizaci, respektive frontu rozpracovanosti. - výsledná aplikace měla umožnit optimalizovat chod servisního střediska. K této aplikaci a výstupu by se měl vyjádřit uživatel, oponent práce to může stěží. V úvodní části práce se diplomat poněkud povrchně odvolává na metodiku Lean Six Sigma, definici plýtvání jako příležitost pro zlepšování, typy plýtvání. Následuje výklad některých technik projektového řízení – WBS, Ganttova diagramu, síťového grafu, sloupcového grafu pro analýzu a plánování využití zdrojů. Výkladu by prospěla lepší provázanost. Subjektivně úvod působí dojmem, že diplomant potřeboval jistý text, kterým by potřebu teoretické části nějak naplnil. Jakkoliv koncepce Lean Six Sigma poskytuje ucelenou metodologii i soubor nástrojů použitelných pro optimalizaci procesů, diplomat se zaměřuje na „low hanging fruit“ (o kterém Master Black Beltové hovoří jako o čemsi, k čemuž sofistikovaných nástrojů netřeba). Naopak metodologii umožňující strukturovat postup zlepšení milníky danými fázemi DMAIC diplomová práce vůbec nezmiňuje. Chybí jak definování stávajícího stavu, vymezení cílů (fáze D), tak změření i analýza stávajícího stavu (A). Prezentovány jsou až výsledky, v podobě nepřehledné a stěží srozumitelné. Optimalizační cíle, vydefinování požadavků a omezení nejsou v práci popsány. Příčiny a následky (viz obrázek 3, 4 a 5) jsou pak vymezeny natolik obecně, že není zřejmé, jak podle nich byly vytyčeny optimalizační cíle. I v částech 2.3; 2.4; 2.5 se ztrácím. Teoreticky hierarchický rozklad (WBS) umožňuje vydefinovat procesy či operace, se kterým se následně pracuje v síťové optimalizaci a využití zdrojů – toto v diplomové práci úplně zaniká. To že lze vytvořit univerzální „model sítě“ (2.4) nerozumím. V následující „optimalizační“ části uvedené diagramy případů užití (obr. 6, 7) naznačují, že středisko má více linek, je zde více operací. Linka má úseky a tyto mají alespoň jednoho operátora. Z textu lze vyvodit, že se simulace opírá o (statisticky určenou?) pravděpodobnost toho že opravovaný přístroj vyčerpá jistou kapacitu linky. Související logiku lze dedukovat z přílohy – uživatelského manuálu „Virtuálne servisné středisko V 1.0“. Naopak jsou v práci mnohé pasáže či části, které jsou nadbytečné – cosi o ergonomii, o tom, že návrh algoritmů probíhá paralelně s návrhem grafického rozhraní a mnoho, atd. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci jako nevyhovující. Komise by měla při obhajobě zvážit, zda a nakolik je předložená práce adekvátním popisem definice zadání, návrhu a vývoje, respektive schvalování či otestování vyvíjené aplikace. Rovněž doporučuji, aby v rámci obhajoby byla provedena ukázka aplikace a vysvětlení, co jsou vstupní data, jaké jsou cíle simulace a jaké odpovědi má výstup poskytnout. K rozhodování komise zřejmě přispěje i posudek společnosti Olympus Přerov, zadavatele diplomové práce a uživatele vyvinuté aplikace. Tento jsem jako oponent neměl k dispozici – posudek vychází jen z textu předložené práce.
eVSKP id 126939