Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Bakalářská práce Aleny Dvořákové se zabývá problematikou plastů a mikroplastů v půdě s využitím infračervené spektrometrie. Teoretická část shrnuje základní poznatky výskytu plastů a mikroplastů v půdách a obsahuje současný stav problematiky identifikace mikroplastů v půdách s využitím několika instrumentálních metod. Experimentální část popisuje použitou metodiku měření (DRIFT, ATR) a zpracování získaných dat. Interpretace a diskuze výsledků je zaměřena na metody vyhodnocení spekter pomocí SW OPUS jako součást IR přístroje Alpha II, vytvoření kalibračních závislostí a korelačních modelů a zhodnocení vhodnosti použití metod DRIFT a ATR v dané problematice. Závěr práce shrnuje poznatky a výsledky této práce. Studentka zcela samostatně prováděla veškeré experimenty, pochopila a zvládla metodu vyhodnocování spekter a dat v SW OPUS (Quant I a Qunat II). Zadání práce bylo zcela splněno a práci doporučuji k obhajobě. Celkově lze práci hodnotit klasifikačním stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Využití poznatků z literatury	A
Studium literatury a její zpracování	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kučerík, Jiří

Bakalářská práce „Mikroplasty v půdě“ pojednává o aktuálním tématu analýzy mikroplastů ve složkách životního prostředí. Autorka zpracovala studii, ve které zkoumala možnosti využití metody FTIR pro analýzu PET mikroplastů v půdách a v kompostech, přičemž využila dvou přístupu měření a to DRIFT a ATR. Autorka se také pokusila o validaci metody korelací FTIR dat s hodnotami pH a měření reálných vzorků. Práce je standardní členěním i rozsahem, je čtivá a logicky organizovaná, s minimálním počtem překlepů. Autorka dobře pracovala s literaturou, teoretická část je poměrně dobře zpracovaná, citovala 37 literárních zdrojů, které jsou z větší části v anglickém jazyce. Pozitivně hodnotím pečlivý popis pracovního postupu a analýzu získaných dat. Závěry jsou stručné, nicméně výstižné. Práce má i několik formálních nedostatků. Například, ne vždy je zkratka definována přímo v textu, koeficientu determinace na straně 44 a dále chybí „%“, popis principu termické analýzy (str. 19) je nepřesný, str. 21 správně patří Ramanovy „spektroskopie“. Toto jsou ale spíše formální nedostatky, které nijak nesnižují poměrně vysokou kvalitu předložené práce. Práci proto doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na straně 21 uvádí autorka výhody a limitace metod pro stanovení mikroplastů v půdě. I když se jedná o převzatá data z citace 21, zajímalo by mě, zda souhlasí s tvrzením, že využití metody pyr-GC/MS je opravdu limitující proto, že poskytuje, cituji „složitá data“. Dále pak, u FTIR a Ramanovy spektroskopie jako nevýhodu uvádí „drahá instrumentace“, má autorka představu o ceně zařízení pro pyr-GC/MS nebo DSC?
Autorka změřila několik reálných vzorků půdy a kompostu, u nichž se metodou FTIR neprokázalo, že by obsahovaly PET mikroplasty. Nicméně, k ověření tohoto faktu nebylo využito další nezávislé metody (což rozsah práce neumožnil). Jakou nezávislou metodu nebo přístup by autorka pro ověření zvolila?