Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Dzik, Petr

Student provedl sérii experimentů přiměřeného rozsahu, při kterých získal dostatečný objem experimentálních dat umožňující splnění požadavků zadání. Při experimentální práci prokázal vysokou míru samostanosti, ke zpracování naměřených dat přistoupil zodpovědně a v rámci časových možností postupoval logicky. Jeho experimentální práce přímo souvisela s výzkumnými úkoly řešených v Laboratoři fotochemie ÚFSCH. Bohužel na kvalitě práce se negativně podepsal omezený čas, který byl pro řešení k dispozici, přičemž na vině nejou jen omezení vyplývající z pandemie.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Závěry práce a jejich formulace	B
Využívání konzultací při řešení práce	B
Celkový přístup k řešení úkolů	C
Splnění požadavků zadání	B
Studium literatury a její zpracování	D
Využití poznatků z literatury	C

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Pospíšil, Jan

Předložená bakalářské práce studenta Ondřeje Láska se zabývá studiem bariérových vlastností oxidu titaničitého připraveného rotačním litím a materiálovým tiskem. Práce je víceméně logicky členěna do několika na sebe navazujících kapitol, počínaje úvodem, současným stavem řešené problematiky, dále experimentální částí, kapitolou výsledky a diskuze a konče závěrem a bibliografií. Teoretická část této práce je zpracována na velmi nízké úrovni, o čemž vypovídá i celkový počet stran této kapitoly (7 stran). Tato kapitola je pouze výčtem základních vlastností oxidu titaničitého a použitých metod k přípravě a analýze vzorků. Postrádám zde jakýkoliv hlubší náhled do současného stavu řešené problematiky, ač se jedná o jeden z cílů této bakalářské práce. V experimentální části byla nakonec studována jediná formulace oxidu titaničitého, ani v tomto případě však nedošlo k optimalizaci kapalné disperze pro přípravu bariérových vrstev. Prezentované výsledky rovněž nejsou kompletní (viz např. tištěný vzorek na substrát ITO/PET při různé rozteči trysek). Je více jak zřejmé, že práci nebyl věnován dostatek času, a tento fakt se značně odráží také na kvalitě a celkovém dojmu předložené bakalářské práce. Závěr práce je dle mého názoru též dosti stručný, obsahuje pouze shrnutí dosažených výsledků – očekával bych větší diskusi s ohledem na využití těchto bariérových vrstev v potenciálních aplikacích. I po stránce formální a jazykové tato práce obsahuje celkem velký počet chyb, autor často používá nevhodná slovní spojení (např. cituji: „další neduh vrstev“, „vzhledem k uspokojivým, ale nedokonalým výsledkům“, „vyplynula nevhodnost“ atd.), některá souvětí dokonce nedávají smysl (viz např. druhá věta posledního odstavce na str. 35, cituji: „Konkrétně vrstva na ITO/skle při rozteči 40 µm bylo dosaženo dobrého blokačního účinku, který ovšem nebyl vidět již na první pohled, protože vrstvou vzlínal tekutý elektrolyt.“ a jiné). Rovněž estetická stránka bakalářské práce mohla mít vyšší úroveň. Předložená bakalářská práce působí jako celek velmi chabým dojmem, o čemž svědčí i spousta nevyužitého místa jednotlivých stran a volba velikosti použitých obrázků. Práci doporučuji k obhajobě s velkými výhradami a hodnotím ji známkou uspokojivě (D).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Interpretace výsledků, jejich diskuse	E
Využití literatury a její citace	D
Úroveň jazykového zpracování	C
Formální úroveň práce – celkový dojem	D
Závěry práce a jejich formulace	E
Splnění požadavků zadání	D
Logické členění práce	C
Kvalita zpracování výsledků	E

Navrhovaná známka: D

Otázky

U tištěných vrstev uvádíte, že byly deponovány pomocí materiálové inkjetové tiskárny vždy 2 vrstvy dané formulace oxidu titaničitého. Dále uvádíte, že optimální tloušťka bariérové vrstvy by měla být alespoň 120 nm, nicméně z profilometrických měření tištěných vrstev při rozteči trysek 40 µm, 50 µm a 60 µm (viz Obrázek 13–15) je zřejmé, že optimální tloušťku lze dosáhnout pouze nátiskem více vrstev na sebe (v případě rozteče 50 µm jsou to 2–3 vrstvy, v případě rozteče 60 µm jsou to 3–4 vrstvy). Proč byla vybrána depozice pouze 2 vrstev i pro rozteč 50 µm? V případě rozteče 60 µm bylo dokonce konstatováno, že všechny vrstvy jsou velmi špatné kvality, ač se tisk 4 vrstev (viz Obrázek 15) jeví jako homogenní a vhodný pro další studium.
V práci prezentujete SEM snímky deponovaných vrstev rotačním litím. Proč nebyly doplněny tyto výsledky i pro tištěné struktury? Tyto snímky by mohly mít velkou vypovídací hodnotu o kvalitě tištěných vrstev, která bude mít zásadní vliv na finální bariérové vlastnosti připravených vzorků.