CHALOUPKOVÁ, K. Biokompozitní materiál pro 3D tisk v regenerativní medicíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Přikryl, Radek

Kateřina práci pojala velmi zodpovědně, započala velmi brzy s řešením práce i s vyhodnocováním výsledků a konzultovala pravidelně výsledky. V průběhu práce byla aktivní a byla schopna se vzdělávat v nové problematice.

Posudek oponenta

Obruča, Stanislav

Studentka Kateřina Svoradová se ve své bakalářské práci věnovala využití směsi PHB a PLA v kombinaci se změkčovadly a anorganickým plnivem pro přípravu scafoldů pomocí 3D tisku. Studentka provedla přípravu a charakterizaci materiálů, následně optimalizovala podmínky pro 3D tisk scafoldů a otestovala účinek připravených scafoldů vůči vybraným buněčným kulturám. Svým zaměřením i komplexností je práce velice aktuální a přináší řadu nových poznatků a informací. Práce je vypracována na 58 stranách a studentka čerpala celkem z 38 literárních zdrojů, které správně a úplně cituje. Po textové práci je práce na solidní úrovni, nezaznamenal jsem žádné významné množství gramatických nebo stylistických nepřesností, chyb nebo překlepů. V některých případech se v textu nachází drobné formální nedostatky (absence citace alespoň na konci odstavce nebo například u obrázku 3), které ale tyto chyby celkově významně nesnižují srozumitelnost práce. Teoretická část práce má logickou strukturu, autorka postupně přestavuje jednotlivé materiály použité v práci a jejich vlastnosti případně aplikační potenciál. Studentka se podrobněji věnuje biodegradaci PHA in-vivo a in-vitro, tuto část textu bych rád ocenil, protože má rešeršní charakter, což není u bakalářské práce obvyklé. Na druhou stranu v některých částech textu jsem našel odborná tvrzení, se kterými ne zcela souhlasím (např. str. 10 – hydrofobní charakter PHB je způsoben přítomností methylové skupiny, str. 12 – PHA granule bakteriálních buňkách zaujímají 70 – 90 % velikosti (?), str. 12 – PHB depolymerázy preferují amorfní polymer). Kapitola 2.5 popisující metody charakterizace PHB je podle mě zbytečná a bylo podle mě vhodnější zařadit kapitolu rešeršním způsobem shrnující současný stav v oblasti 3D tisku biopolymerů a případně i kapitolu o využití PHB a PLA v oblasti scafoldů a dalších příbuzných aplikací. Experimentální část práce je popsána přehledně a srozumitelně, až na kapitolu 3.2 věnovanou popisu vzorků. Ta v kombinaci s popletenou tabulkou 4 spolehlivě zmate čtenáře a vzbudí v něm nejistotu, jaké materiály vlastně studentka připravovala. Naštěstí se dále v textu informace o materiálech opakují a upřesňují (např. tabulka 10). V textu postrádám informaci o tom, jakým způsobem byly připraveny výluhy pro stanovení cytotoxicity a kapitola 3.12.1.1. je poněkud zmatená a budí pochybnost, jestli studenta chápe princip stanovení metabolické aktivity (PMS určitě není enzym, který je v testu detekován). Výsledková část práce je sepsána srozumitelně. Výsledky jsou presentovány přehledně. V materiálové části práce se studentka pokusila naměřená data i interpretovat a diskutovat, kapitoly 4.7 a 4.8 ale mají jen popisný charakter bez snahy o diskuzi a intepretaci naměřených dat, což je škoda. Podle závěrů práce se zdá, že studentka i těmto datům získaným při práci s buňkami rozuměla. Nicméně celkově je nezbytné ocenit velké množství experimentální práce a její komplexnost. Výsledky práce jsou velice zajímavé a jistě budou podkladem pro další rozvoj tématu na FCH. Celkově práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.

eVSKP id 123787