Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Katarína Vajcíková zpracovala bakalářskou na aktuální téma vlivu zásadního parametru přípravy stabilních vezikulárních systémů. Parametry sonifikačního procesu mají zásadní vliv na stabilitu vezikulárních systémů a distribuci velikostí. Studentka pracovala velmi pečlivě, byla aktivní a odevzdala velmi kvalitní práci. Navrhuji proto hodnocení její práce stupněm A/výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Využití poznatků z literatury	A
Studium literatury a její zpracování	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Studentka Katarína Vajcíková se ve své bakalářské práci věnuje velice zajímavému tématu vhodné dispergace kataniontových vezikulárních systémů s ohledem na kinetickou stabilitu. Na začátek je nutné podotknout, že se jedná o velmi zdařilou práci s množstvím k podumáníhodných a zajímavých experimentálních dat. Z hlediska logického členění práce bych v roli oponenta ocenil, kdyby informace k používaným materiálů sumarizované v teoretické části byly více zaměřeny na samotnou náplň práce (např. aplikace zmíněných tenzidů v přípravě vezikulárních systémů) a nejednalo se pouze o představení látek jako takových. Veškeré cíle definované v zadání práce byly dle mého názoru splněny, zde nevidím žádný problém. Studentka při vypracování současného stavu řešené problematiky prokázala, že je schopna pracovat s odbornou cizojazyčnou literaturou a zároveň dokázala poznatky nabyté studiem literatury přenést i do experimentální části, za což chválím, vzhledem k tomu, že toto považuji za velmi důležité. V práci se vyskytuje jen malé množství formálních nedostatků z hlediska formulace slovních spojení, které mi vyčarovaly úsměv na tváři (např. str. 9 "... prášek bez zápachu, jehož pH se pohybuje v rozmezí 6 až 9...". V tomto případě studentka určitě měla na mysli vodný roztok SDS). Každopádně tyto formální nedostatky výrazně nesnižují kvalitu předložené bakalářské práce. Kvalita zpracování výsledků, stejně jako jejich interpretace je poměrně zdařilá. Mnohdy se ovšem studentka spokojí pouze s konstatováním toho, jaké mají grafické závislosti průběh, ovšem již se nepouští do hlubší diskuze výsledků. Z práce také příliš není zřejmá souvislost turbidimetrických měření s kinetickou stabilitou vezikulárních systémů. Ovšem věřím, že po zodpovězení otázek oponenta bude tato souvislost již jasná. Práci hodnotím jako velmi zdařilou, působí na mě velmi kvalitním dojmem. Oceňuji množství experimentálních dat a věřím, že výsledky této práce přispějí k řešení mezinárodního projektu základního výzkumu. Práci studentky Katarína Vajcíková hodnotím stupněm A - výborně a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Využití literatury a její citace	A
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Prosím o vysvětlení tvrzení na str. 28: "Vzorky byly ihned po dispergaci mírně zakalené, avšak po chvilkovém usazení se vizuálně zdály být čirejší a tak mohlo být provedeno měření pomocí DLS". Nesouvisí tento fakt se zjišťovanou kinetickou stabilitou systému? Skutečně v systému došlo k sedimentaci nějakého pevného podílu? Nejednalo se pouze o "napěnění" vzorku vlivem dispergace?
Čím lze vysvětlit, že systém rehydratovaný 60 ml připravený při podmínkách: 10 kJ, 25 % se jevil dle tvrzení v práci jako "nestabilní" (polydisperzní), zatímco systémy připravované při stejných podmínkách rehydratované nižším objemem rozpouštědla jsou "stabilní" (monodisperzní)? Prosím o diskuzi Obr. 21 a Obr. 33 v Příloze.
Jakou vypovídající hodnotu mají turbidimetrická měření s ohledem na studovanou kinetickou stabilitu vezikulárních systémů?
Prakticky ve všech případech dochází při měření turbidimetrických měření k mírnému nárůstu absolutních hodnot turbidity s časem (např. Obr. 24 a další). Prosím o vysvětlení, zda existuje nějaký reálný důvod pro nárůst turbidity pro starší vzorky v porovnání se vzorky čerstvě připravenými?
Pro vzorky rehydratované 60 ml i 30 ml rozpouštědla (ve většině případů pro 50 % amplitudy) dochází v 9. dnu od přípravy k poklesu zeta potenciálu. Při následujících měřeních (30. den) dojde k opětovnému nárůstu zeta potenciálu? Existuje pro tento fakt nějaké vysvětlení?