MOLNÁROVÁ, M. Analýza biochemických a hematologických dat u sportovců [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Práce byla zaměřena na přístrojovou technologii použitelnou na diagnostiku parametrů indikujících patologické stavy také v terénních podmínkách výzkumu a především na statistické vyhodnocení vzájemných závislostí mezi patologickými procesy během ultra-maratonu. V rešerši studentka nejprve správně popisuje patologické stavy, které mohou vzniknout při dlouhotrvající vytrvalostní aktivitě, jejíž data v dalších kapitolách podrobně analyzuje. Je zde několik drobných překlepů, ale gramatickou stránku nemohu posoudit, práce je ve slovenském jazyce. Další kapitola správně navazuje přehledem diagnostiky biologických parametrů výše zmíněných patologií. Studentka porovnává přednosti a nedostatky jednotlivých typ diagnostiky v laboratoři v porovnání s terénním výzkumem. Vytknout by se dal v několika případech chybný odkaz na referenční zdroj, který byl citován jako primární zdroj, ale byl jednoznačně sekundárním zdrojem informací. V další kapitole je popsán výzkumný soubor a výzkumné okruhy s hypotézami, které byly vytvořeny záměrně tak, aby se z již změřených parametrů dala zajistit případná možnost predikce pro budoucí výzkumné šetření. V metodách zpracování dat jsou popsány zvolené a provedené testy. Ve výsledcích studentka podrobně srovnává před a po závodní hladiny vybraných parametrů z krve po všech měřených etapách. Nechybí ani porovnání před a po závodních hodnot parametrů ve vztahu k možným patologickým procesům. Výhradu mám k obrázkům č. 3 a č. 4, kdy jsou vždy v jednom grafu porovnávány parametry v různých jednotkách, což je poněkud matoucí. V diskuzi se také objevují některé nepřesné reference (např. str. 42, řádky 31-32). Hlavním přínosem této práce je pokus o vytvoření algoritmu schopného urychlit statistickou analýzu biologických dat. Predikovaný biomarker by pak v praxi v terénním výzkumu nemusel být měřen a mohl by být určen právě predikcí z jiného snáze změřitelného parametru Využití predikčního modelu v praxi je zatím vhodné jen na přibližné stanovení hodnot, proto by bylo třeba v dalším postupu doplnit měření a zopakovat analýzu. Požadavky zadání byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 70 body.
Práce je z pohledu formálního ve shodě s jejím zadáním. Práce má odpovídající rozsah a je uveden dostatečný počet použité odborné literatury. Abstrakt a klíčová slova odpovídají zaměření práce. Práce je zaměřena praktický výstup, tvorbu jednoduchého nástroje pro predikci vybraných ukazatelů u dlouhodobého vytrvalostního výkonu. Teoretická část je zpracovaná na potřebné úrovni pro BP. Studentka použila dostatečný počet odborné literatury pro zpracování této části práce. V závěru teoretické nebo metodické části není uvedeno směřování práce, jen v úvodu je naznačen záměr bez konkrétnějšího popisu. Metodika práce odpovídá záměru práce, byly vybrány vhodnější ukazatele pro zamýšlenou analýzu a návrh jednoduššího postupu pro predikci jejich vývoje při dlouhodobé zátěži než v práci minulé. Je zde diskutabilní je interpretace rozdělení výsledků do 3 etap, které jsou brány jako jednotlivý závod. Logicky to nejde, pokud etapy na sebe navazují tak těsně, že výsledky v následující etapě jsou ovlivněny etapou předchozí, takže se jedná o části, které je potřeba při interpretaci brát jako kontinuální zátěž, a ne jako jednotlivé části vytržené z kontextu. Navíc výsledky navazující v průběhu celého závodu reprezentují změny při dlouhodobém zatížení, a to je nejcennější výsledek z uvedeného výzkumu. V tab. 4. jsou uvedeny rozdíly mezi etapami, a tak je to správně, i když důsledné by bylo provést srovnání i mezi počátečními hodnotami před startem a po ukončení zátěže nebo mezi dvěma prvními etapami a dvěma závěrečnými atd. HA: Existuje aspoň nejaký štatisticky signifikantný vzťah medzi koncentráciou kreatinkinázy a počtom neutrofilních granulocytov. – hypotéza je tvrzení, slova jako aspoň nebo nějaký z hypotézy činí výzkumnou otázku (chybí jen otazník). Podobně i ve druhém výzkumném okruhu. Výsledková část je dostatečná, pro prezentaci dosažených výsledků a jako podklad pro diskuzi. Odpovídá záměru práce a lze z výsledků zamítnout nebo přijmout. Str. 38 a 39: Vzťah je podrobne popísaný na obrázkoch č. 9 a 10. Obrázky mohou maximálně něco dokumentovat, určitě ne popsat. Tento popis bych očekával od autorky. V diskuzi studentka prokázala schopnost srovnat své výsledky s jinými autory, aby podložila odborně svá tvrzení. V závěru studentka částečně spekuluje (3. odstavec), nicméně pozitivní je, že si uvědomuje nedostatky navrženého predikčního modelu a jeho testování na malé skupině účastníků. V úvodu studentka uvedla, že při zkvalitňující se složité sofistikované přístrojové technologii je potřebné se zabývat jednoduššími metodami zpracování dat, zde je na rozdíl od předchozí verze BP na vhodné cestě k lepšímu výsledku. Formální a věcné nedostatky: Rozdělení teoretické části na dvě kapitoly není obvyklé a potřebné. Zpracování výsledků by bylo potřeba doplnit o popisnou statistiku a uvést v práci. Předložená bakalářská práce odpovídá zadání.
eVSKP id 128852