KOPŘIVOVÁ, H. Charakterizace katanionických vesikulárních systémů s využitím HRUS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Hana Kopřivová pracovala na své bakalářské práci na tématu Charakterizace katanionických vesikulárních systémů s využitím HRUS necelé dva roky s přestávkou, kdy nebyl možný vstup do budovy. Naštěstí v tuto dobu měla studentka práci v laboratoři za sebou a mohla se věnovat vyhodnocování dat. Při plnění zadání práce prokázala na studentka bakalářského studia až vyjímečnou samostatnost, velmi dobře využívala poznatků získaných studiem literárních zdrojů a při vlastním návrhu experimentů prokázala studentka samostatnost a kreativitu. Rozsah experimentů značně převyšuje standardní požadavky na bakalářskou práci. Se spoluprácí s Hanou Kopřivovou na řešení tématu její bakalářské práce jsem byla velmi spokojena, a proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm "Výborně (A)".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka Hana Kopřivová se ve své bakalářské práci zabývá charakterizací katanionických vezikulárních systémů s využitím HRUS. Toto téma je poměrně nové a neprostudované, obzvláště pak neprobádané metodou HRUS. Oceňuji, že se studentka pustila do tak nelehkého úkolu, protože že v literatuře není o této problematice žádná zmínka. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o tenzidech, cholesterolu a použitých metodách. Vše je popsáno srozumitelně a kapitoly na sebe logicky navazují. Bylo by vhodné zahrnout odkaz na obrázky do textu, takto to vypadá, že obrázky jsou nedůležité. Dále je okomentován provedený výzkum zaměřený na lipozomy a výzkum profesora Changa, na který tato práce navazuje. V experimentální části jsou přehledně sepsány použité chemikálie, příprava vzorků i postup měření. V této části pro mě bylo vcelku obtížné se orientovat, neboť kombinací vzorků tenzidů a koncentrací cholesterolu bylo opravdu nad rámec bakalářské práce. Přestože je v textu značení vzorků vysvětleno, za lehce matoucí považuji dvojí značení vzorků s tenzidy, někde jako C14-C14, jinde jako DMSAB. Na obrázku 20 až 23 je na ose x znázorněn mol. % cholesterolu v rozsahu 0 až 0,8 (-), ale v textu studentka zmiňuje rozsah 0 až 73 mol. %, pravděpodobně se jedná pouze o chybu z nepozornosti, neboť rozdíl v jednotkách není nikde vysvětlen. Oceňuji zpracování výsledků do grafů s důkladným komentářem. Tvrzení, že teplota má vliv na hustotu mi přijde lehce zavádějící, neboť se jedná o vodné roztoky, kdy hustota destilované vody při 25 °C je 0,9970 g/cm3 a při 37°C 0,9934 g/cm3 (dle literatury), v případně vlivu cholesterolu se jedná o v podstatě stejné hodnoty hustoty vzorku. Vliv cholesterolu na hustotu vzorku tedy spíše nevidím. V práci je čerpáno z celkem 44 českých i zahraničních zdrojů, které jsou správně ocitovány. Z textu je vidět, že studentka umí pracovat s literaturou, načerpat relevantní informace a správně je použít. Všechny cíle bakalářské práce byly splněny. Dle mého názoru je množství naměřených dat velice nad rámec bakalářské práce. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A |
eVSKP id 123948