MEŠKOVÁ, M. Aplikace FTIR a NIR pro analýzu půd [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Diplomová práce se zabývá možnostmi využití FTIR pro analýzu půd. Teoretická část shrnuje základní poznatky o půdách a možnosti využití FTIR pro analýzu půd. Experimentální část popisuje použitou metodiku měření (DRIFT, ATR) a zpracování získaných dat. Interpretace a diskuze výsledků je zaměřena na metody vyhodnocení spekter pomocí SW OPUS jako součást IR přístroje Alpha II, vytvoření korelačních vztahů mezi uhlíkem a dusíkem, vytvoření predikčních modelů a zhodnocení vhodnosti použití metod DRIFT a ATR v dané problematice. Součástí práce bylo využití multivariačních metod pro charakteristiku půdních vzorků. Závěr práce shrnuje výsledky diplomové práce. Studentka zcela samostatně prováděla veškeré experimenty, naučila se používat SW OPUS a využívala konzultací. Přesto mám k práci pár připomínek formálního charakteru(požívaní citací, číslování obrázků, atd.) a diskuze výsledků mohla být obsáhlejší. Celkově lze práci hodnotit klasifikačním stupněm D.

Posudek oponenta

Kučerík, Jiří

Diplomová práce Michaly Meškové „Aplikace FTIR a NIR pro analýzu půd“ je zaměřena na zajímavé téma týkající se rychlé analýzy půdních vlastností. Práce má 67 stran včetně přílohy a je klasicky členěná. Práce je dost nekvalitní a dá se říct, že je na hraně, uznat ji jako práci odborného charakteru. Obsahuje sice některé pasáže, hlavně v úvodní části, které dobře popisují danou problematiku; autorka si ale bohužel nedala práci s důkladným citováním jednotlivých pasáží nebo alespoň odstavců. Ve většině případů ukončila celou kapitolu (a to ne vždy) citací několika zdrojů, přičemž u většiny z nich mám pochybnost, že je kdy opravdu četla (například Encyclopedia of Soil Science). Nepříjemný pocit vzbuzují i některé formulace, jsou velmi kostrbaté a místy se zdá, že autorka použila překladač bez toho, aniž by pak text dále editovala (například "natahování vazeb"). To mohlo vést k k tomu, že některou literaturu, kterou specificky popisuje v textu pak necituje (viz strana 34, „Taková technika byla dále vyvinuta p. Shavivem v roce 2003, p. Linkerem a kolegy v roce 2004 a 2005 a p. Borensteinem a kolegy v roce 2006“. Problémy s citacemi pak gradují v kapitole 7.1 Literární zdroje, kde je drtivá většina literatury špatně citovaná, a to jak knihy tak i publikace (u těch je vždy uveden pouze rok vydání). Problematické je i to, že se v práci objevují obrázky, které nejsou vůbec zmiňované v textu. Experimentální část je v některých případech napsaná poměrně dobře. Chybí bohužel detailnější popis půdy, elementární složení (které je samo o sobě nedostačující, navíc autorka nezmínila, že ho sama neprováděla), lze po delším pátrání nalézt v příloze. Velmi slabá je část 4.4 Zpracování dat. Chybí zde zdůvodnění volby popisovaných pásů, navíc jsou vybrány pouze některé. Dále je problematická kapitola 4.4.2 Validace a predikční modely. Z popisku vůbec není jasné, co vlastně sloužilo k tvorbě modelu, z ojedinělé informace „Naměřená data vzorků půd Sib 1-33 byla použita pro vytvoření validačních modelů…“ a několika vykopírovaných screenshotů opravdu nelze zjistit, co a jak autorka dělala. Kapitola výsledky a diskuze obsahuje zběžný popis záznamů, očekával bych zde alespoň diskuzi týkající se například souvislostí mezi intenzitou pásů a elementárním složením. Chybné je i tvrzení „Spektra jsou zobrazena na obrázcích č. 18 až 20“ patří 21-23. Není vůbec jasné, proč autorka korelovala elementární složení půd (tabulka 4). Jednak to nespadlo do zadání, ale bez zdůvodnění a rozsáhlé diskuze působí rovnice spíše jako snaha zaplnit prostor. Kapitola „ 5.4. Validace a predikce s využitím programu OPUS 8.1“ opět nedostatečně popisuje autorčiny aktivity, popis je nespecifický, cituji: „Pro modely je potřeba vytvořit metodu, která se vytváří v Quant 2, jako první se přidávají komponenty (uhlík a dusík) poté se přidají naměřená spektra a následně se vkládají data pro komponenty.“ Obrázky 35-40 nejsou popsány v textu, navíc není jasné, co je na ose X a co na ose Y. Kapitola „5.5. Klastrová analýza (CA) a analýza hlavních komponent (PCA)“ stejně jako v předešlém případě, neobsahuje konkrétní informaci o jejím cíli. Kapitola obsahuje i Tabulku 5, o které není v textu zmínka a není tedy jasné, k čemu má sloužit. Popis výsledků klastrové analýzy je nedostačující, navíc opět využívá pouze výsledků elementární analýzy a nikoliv FTIR. Obrázek 43 a jeho popisek bohužel nepřinášejí nic nového; rozdělení do kategorií podle obsahu organického a celkového C a N není opět vysvětleno. Obecně lze také poznamenat, že práce se jmenuje „Aplikace FTIR a NIR pro analýzu půd“, přičemž technika NIR nebyla vůbec zmíněna. Zadání práce bylo: 1. Literární rešerše zaměřená na využití FTIR a NIR analýzy půd. 2. Analýza vybraných půd. 3. Interpretace spekter a výsledků. Z výše uvedeného vyplývá, že autorka úplně splnila pouze zadání „2“.

eVSKP id 123997