VALDEZ JARANDILLA, F. Vývoj problémů současných měst v Jižní Americe * Město La Paz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.
viz níže
Oponentní posudek dizertační práce Ing. Arch. Fernando Valdeze Development of problems in contemporary cities in South America — City of La Paz Supervisor: Doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann PhD Dizertační práce jihoamerického doktoranda na FA VUT, Bolivijce Fernando Valdeze je dosti výjimečná. Nikoliv rozsahem — 100 stran včetně příloh — ale obsahem. Autor nejen analyzuje vývoj a současnost vybrané řady jihoamerických metropolí s důrazem na La Paz, hlavní město Bolívie a vzorovou Curitibu v Brazílii., ale představuje také své tvůrčí, návrhové ambice formou paralelních urbanistických řešení. Pro hodnocení takto koncipované dizertace nejsou kritéria posuzování práce podle předpisů FA VUT právě nejvýstižnější. Aktuálnost tématu je z hlediska úzkých obzorů zaměření většiny brněnských dizertací problematická. Vždyť je zde většina témat zaměřena na ČR, méně na okolní Evropu a detaily Ameriky severní. Vzhledem k tornu, že ani dostupná literatura neoplývá tituly o současné záměrné i živelné urbanizaci třetího světa, je seznámení s vývojem a řešením jihoamerických velkoměst aktuálním přínosem. Kéž by se na FA VUT objevil čínský, indický nebo namibijský doktorand urbanista, který by — tak Jako Fernando Valdez osobně informoval o urbanistickém vývoji v jejich zemích. Zvolená metoda zpracování je jednoduchá. V úvodní části dizertace je systematicky rekapitulován vývoj vybraných jihoamerických velkoměst, ale až od dob španělské a portugalské conquisty. Proto je výrazným nedostatkem, že autor neuvádí alespoň několik málo příkladů předkolumbovských urbanistických fenoménů tj. alespoň obecně romanticky známé rozsáhlé kultovní areály Střední Ameriky, Machu- Picchu v Peru a vztah vykopávek ke španělskému urbanizmu v Mexico City. Taková dokumentace je dnés běžnou součástí turistických průvodců. Pak je přirozené, že Španělsko- portugalská založení měst mají charakter evropských, hradbami opevněných, ale uvnitř převládá běžný pravoúhlý rastr kolonizačních založení. Otázkou je, proti kterým nepřátelům byly stavěny tak silné hradby. Autor správně rozlišuje mezi portugalskými založeními Brazílie a ostatními španělskými. Pak velmi výstižně charakterizuje dynamický vývoj měst v 19. St. v etapách Haussmann, Belle Epoque a americký urbanizmus. Vedle francouzského se zmiňuje také o vlivu italského urbanizmu. Oponent prosí o charakteristiku a příklady toho italského. Období před a po I. válce je charakterizováno bouřlivým vývojem, o němž se jihoameričtí politici a urbanisté domnívali, že jej pomůže zvládnout Le Corbusier. To se podařilo jen v detailech sídlišť pro Bogotu V informaci o urbanistickém vývoji vybraných měst by mohla být uvedena alespoň stručná charakteristika skupin geograficky blízkých měst z hlediska jejich utváření makroklimatickými poměry. Většina evropských měst je totiž principiálně zónována na klimaticky zdravější westend na návětrné straně převládajících severozápadních větrů, centrální část s vybaveností a podřadnější east end s výrobou a slumy. Autor pak věnuje soustředěnou pozornost metropoli Bolívie La Paz. Uvádí řadu historických fotografií elegantních bulvárů francouzského typu, jednotlivých náměstí a budov i googlové rastry struktur bydlení členěných dlouhými bulváry s charakteristickými fotbalovými stadiony — velechrámy davového šílenství. Proti alespoň schematickému územnímu plánu města Curitiby není doložen ani analogický p=lán La Pazu. Při podrobném srovnání městské plánovací, urbanistické a dopravní politiky obou měst s převládajícími kvalitami Curitiby — bez alespoň schematického plánu La Pazu není možno seriózně srovnávat. Ovšem srovnání plánu Curitiby s ortofoto La Pazu vyjadřuje podstatné odlišnou geografickou situaci obou dvoumilionových metropolí. Radiálně okružní systém Curitiby je možný pouze v terénu plochém, s centrem v kotlině. La Paz je určen geomorfologicky sbíhajícími se údolími mezi dosti strmými svahy. V údolích jsou bulváry — na svazích lepší i slumové bydlení. Absence alespoň základní silné sítě La Pazu je nedostatkem. Je to pravděpodobně geomorfologie terénu, která způsobuje dopravní kolapsy při nedostatečné službě hromadné dopravy. Komentář srovnání tří územně plánovacích a dopravních koncepcí La Pazu a Curitiby vyznívá příznivě pro Curitibu. Kritika dopravního kolapsu La Pazu, doložená fotografiemi dopravní zácpy není signifikantní, Takové situace nastávají v dopravní špičce v každém velkém městě a měly by vést k důrazu ne hromadnou dopravu. Jako důkaz o trvalých kolizích v městské dopravě může sloužit jen dopravní generel s vyjádřením zátěže jednotlivých dopravních tras. Oponent se proto domnívá, že možnost implementace územní politiky a plánu Curitiby do La Paz je málo reálná. La Paz vyžaduje velkorysou urbanistickou koncepci s okružní komunikací s nezbytnými tunely, Autor končí všeobecně známou frází mladých, proti establishmentu naladěných lidí: without good governance, it is impossible to develop sustainable cities. V padesáti letech se ocitne součástí governance a bude osočován třicátníky z neschopnosti vést vývoj města. Vytýčených cílů bylo dosaženo zejména v návrhové části dizertace. Po důkladném rozboru historického vývoje a kritice současného stavu, autor předkládá své vlastní návrhy — předně dopravní struktury s trasami hromadné dopravy a pak revitalizace rozsáhlých čtvrtí rastrové struktury. Dokonce uvádí detail hromadné dopravy. Navrhuje také plochu městské zeleně na místě vybourané věznice, ale hlavně celý zelený pás. Teoretické postuláty jsou tedy završeny řadou iniciativních návrhů. Původní výsledky řešení vědeckého problému i přínos pro urbanistickou praxi spočívají v základních informacích odborné veřejnosti ČR o vývoji a soudobé problematice vybraných jihoamerických měst. Za významný přínos by oponent považoval také názor autora na hlavní město Brasilia nezávislým kritickým odborníkem. Oponent neviděl nikdy fotografii nebo video centra této metropole jinak než bez života. Kolem reprezentativních budov parlamentu, katedrály a soudu se neobjeví člověk. Oponent má informace, že tento chladný svět úředníků ministerstev a ambasád je oživen živelnými favelas bývalých stavebních dělníků na nábřežích velké vodní nádrže, které se nikdy nefotografují. Jak zde vypadají markety a zábavní centra? Práce neznamená žádný podstatný přínos pro praxi v ČR. Pro urbanisty na návrhu La Pazu by mohla být dizertace dílem provokativním i inspirujícím Formálně je dizertace plně dostačujfcí. Dobře čitelné písmo a jasná, dostatečně veliká grafika a fotografika. I pro neangličana řada drobných nedostatků v angličtině. V textu by měly být uvedeny odkazy—citace uvedené literatury. Dizertační práci doporučuji k úspěšné obhajobě.
viz níže
viz níže
eVSKP id 40873