KECÍKOVÁ, A. Technologie recyklace odpadního polylaktidu pro 3D tisk [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Studentka pracovala aktivně, v rámci technickýh možností samostatně a svědomitě, komplikace způsobila pandemie, ale podařilo se prodloužením termínu vše dokončit v původně plánovaném rozsahu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
Předložená bakalářská práce "Technologie recyklace odpadního polylaktidu pro 3D tisk" se zabývá možností opětovného využití technického recyklátu PLA z reálné průmyslové výroby. Cílem je zachování nebo obnovení požadovaných vlastností cestou přídavků jiných polymerů, resp. aditiv. Navrhované materiály jsou zpracovávány extruzí na dvojšneku, následně na jednošneku a poté zpracovány technologií 3D tisku. Složení směsí, podmínky zpracování a hodnocení výsledných vlastností jsou předmětem této práce. V teoretické části jsou zpracovány dosud známé poznatky o vlastostech a chování PLA,v praktické části autorka presentuje výsledky vlastního měření. Téma práce má praktické opodstatnění a použité komponenty k tvorbě směsí jsou v souladu se současým stavem publikovaných dat. Výsledky autorka kriticky hodnotí a vyvozuje z nich odpovídající závěry. Z nich vyplývá, že relativně v praxi nejpoužitelnějšími systémy jsou neplastifikované směsi PLA+30% PHB+3% mastku a PLA+1% reaktivního chain-extenderu Joncryl 4368, na nichž by mohl být postaven další výzkum. Oponentovi se práce jeví jako dobrá, splňující požadovaná kriteria a dosahující vytčený cíl. Nedostatky, resp. nepřesnosti, které lze práci vytknout jsou následující: - str. 8-9 - při popisu výroby PLA je několikrát zmíněm katalyzátor používaný při syntéze a mající vliv na případnou pozdější degradaci. Bylo by vhodné uvést alespoň příklad typu sloučeniny, která se jako katalyzátor používá. - odd. 1.13.2 - tvrzení, že pomocí MFI je možno stanovit molekulovou hmotost polymeru je velmi nepřesné. Lépe použít výraz "je možno odhadnout". - odd. 2.51 - tvrzení, že index toku byl měřený po dobu 300 s není pravda. Doby měření se liší podle tekutostí materiálů. 300 s je doba ohřevu taveniny. - odd. 3.1 - hned první řádek - odkaz na Tab 1 sem nepatří - Tab. 6 - záhlaví uvádí, že se jedná o hodnoty MVI, bylo by vhodné uvést zde i podmínky měření (teplotu a zatížení) - Obr. 12 - na svislé ose má pravděpodobně být MVI - Teb. 9 - chybí vysvětlivky symbolů Hm, Hc, K (ostatní jsou v seznamu zkratek na konci práce). Všechny by ale měly být uvedeny v záhlaví tabulky! - odd. 3.4 - v této části je diskutováno stanovení ideální teploty. Následně Tab. 10 ukazuje jedinou hodnotu ideální teploty, pro nezúčastněného čtenáře však není zřejmé, jak se k ní dojde. Zde by byl vhodný podrobnější popis. Ani popis metody v odd. 2.6 toto do detailu neobjasňuje. - Odd. 2.7 a 3.5 - chybí definice velikosti tahového tělesa (tloušťka, ostatní rozměry, příp. i obrázek) Zjištěné nedostatky nejsou zásadního charakteru, mnohé mají spíše stylistický charakter, ale jejich počet přispívá k tomu, že oponent práci nemůže hodnotit stupněm A. K vlastní práci a jejím závěrům nemá oponent zvláštních připomínek, obsahem i rozsahem odpovídají požadavkům bakalářské práce. Oponent proto doporučuje práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 123794