KISS, A. Infračervená spektroskopie tenkých vrstev [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Čech, Vladimír

Student nastudoval základy plazmochemické depozice z plynné fáze a základy infračervené spektroskopie, což mu umožnilo zpracovat teoretickou část práce, ale nevěnoval dostatek času hlubšímu studiu uvedených problematik a nevyužil konzultací pro porozumění plazmochemickému procesu, který je zásadní pro konstrukci chemické struktury deponovaného materiálu ve formě tenké vrstvy. Tyto nedostatečné znalosti mu neumožnily fundovanější přístup k analýze infračervených spekter vybraných vrstev, jejich interpretaci a diskuzi vývoje spekter v souvislosti s proměnnými depozičními podmínkami. Ocenil bych vyšší nasazení při řešení problematiky bakalářské práce.

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Bakalářská práce je zaměřena na využití infračervené spektrometrie při charakterizaci tenkých vrstev vytvořených pomocí plazmochemické depozice tetravinylsilanu z plynné fáze. Práce má přiměřený rozsah 41 stran a má standardní strukturu. Je zpracována v jazyce anglickém na slušné úrovni, poměrně pečlivě, o čemž svědčí poměrně málo neopravených překlepů a chyb (např. na str. 25 je slovo „propose“, ale z kontextu vyplývá, že by se lépe hodilo „purpose“). Prohřeškem táhnoucím se celou prací je používání desetinných čárek. V teoretické části jsou charakterizovány tenké vrstvy a možnosti jejich přípravy, a dále je diskutována infračervená spektrometrie – obojí v adekvátním pojetí, u infračervené spektrometrie postrádám zmínku o metodách měření IČ spekter. V experimentální části je pak popsána aparatura pro depozici a infračervený spektrometr využívaný pro měření, a rovněž je charakterizován pracovní postup jak při depozici, tak i při registraci IČ spekter, ale opět není zmíněna metoda jejich měření. Získané výsledky jsou pak prezentovány a diskutovány. Je třeba podotknout, že diskuse je poměrně stručná až povrchní; např. změny dokumentované na Obr. 27 a 28 by si zasloužily hlubší diskuse. Seznam použitých zdrojů obsahuje 41 položek, jsou zde jak monografie, tak i články v odborných časopisech, skripta, vysokoškolské kvalifikační práce i odkazy na internet. Na poslední stránce je poměrně stručný, ale dostačující seznam zkratek. Z lingvistického hlediska bych měl jednu drobnou připomínku: Termín „FTIR spectroscopy“ není zcela korektní. Příponou „-skopie“ se označují techniky, kde detekčním elementem je lidské oko (např. mikroskopie). Pokud je analytický signál zpracováván a předáván uživateli např. ve formě spektra, používá se přípona „-metrie“. Toto neplatí u jednoduchých technik měřících jednu hodnotu, jako je například barometr, refraktometr, nefelometr, turbidimetr atd. K textu práce mám následující připomínky a komentáře: Na str. 9, Obr. 3: Překvapila mne šipka anotovaná jako „readsorption of film precursor“ – vzhledem k jejímu směru bych očekával spíše „desorption“. Na str. 13 je drobný nesoulad – vlnové délce 780 nm odpovídá vlnočet 12 820 cm^-1. Vlnočtu 12 000 cm^-1 odpovídá vlnová délka 800 nm. Na str. 19: jsou prohozeny proměnné ve vzorci pro vyhodnocení transmitance.

eVSKP id 122334