MÁSLO, J. Odstraňování ostřin při výrobě z plošných polotovarů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Bakalářská práce je poměrně rozsáhlá. Vedle nezbytné základní teorie je připojena celá řada kapitol, mapujících situaci nabízených nástrojů od víceméně celosvětových firem. Nabídka je opravdu široká, případní zákazníci mají z čeho vybírat, pokud ve svých provozech řeší odstraňování ostřin. Autor se proto mimo jiné více zaměřil na vrtací operace, kde je problematika nejčastější. Všechny kapitoly jsou sestaveny na dobré úrovni s typickým strojírenským přístupem. Autorem provedená experimentální metoda též tento dobrý přístup podtrhuje.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předkládaná bakalářská práce se zabývá odstraňováním ostřin při výrobě součástí, což je všeobecně známou problematikou při třískovém obrábění. Autor se mimo samostatné odstraňování ostřin jako postprocessingu obrábění částečně zaměřuje i na minimalizaci vzniku ostřin při obrábění otvorů kombinovanými vrtacími nástroji, což vyzdvihuji, jelikož je nutné minimalizovat potřebné operace při výrobě daných součástí. Tady autor mohl také uvést speciální monolitní nástroje pro sražení jak vstupních, tak výstupních hran otvorů, a ne pouze kombinované nástroje se sklápěcími mechanismy. Při obrábění plošných obrobků frézováním se autor nikde nezmiňuje o geometrii nástroje, kterou lze například minimalizovat vznik horních otřepů na obr 2.1. Pro odstraňování otřepů je možné využít i tryskání případně dražší variantu omílání (pro rotační vlečné a pro plošné odstředivé), kterou by bylo v práci alespoň vhodné zmínit. Na druhou stranu autor uvádí metodu kryogenního odstraňování pro plastové součásti, která je na principu omílání založena i když autor zde však hovoří o tryskání v bubnu. Z formálního hlediska kapitoly nejsou řazeny zcela logicky – zejména v experimentální části. Za kapitolou 2 navazuje hned podkapitola bez uvedení dané kapitoly. Dále není vysvětlena používaná zkratka ECM, která není uvedena ani v seznamu zkratek. I přes uvedené výtky práci považuji za zdařilou a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 129592