KUBÍČKOVÁ, K. Hevlín – sídlo v krajině [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Studentka zvolila aktuální téma zadržování vody v krajině, konkrétně prostřednictvím deregulace toku Dyje východně od Hevlína. Krajinářské téma pro ni bylo velmi obtížné, chopila se jej velmi radikálním způsobem. Byť bych osobně uvítal více respektu k původní (historické) krajině, považuji výsledek za velmi přesvědčivý a přínosný do budoucí diskuse o podobě krajiny v době klimatických změn. Architektonická rovina projektu (objekty pro návštěvníky) je adekvátně a v dostatečném detailu navržena, byť je jistě na místě otázka, zda tento návrh nemohl více vycházet ze zvolených principů použitých u kompozice nové krajiny. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala od počátku se zájmem, samostatně a systematicky, účastnila se všech konzultací. Svůj návrh průběžně upravovala podle získaných teoretických poznatků. Návrh neváhala ověřit experimentem. Návrh bohužel ovlivnila omezená možnost konzultací s odborníky v souvisejících vědních disciplínách v klíčové fázi návrhu. |
Návrh krajinného prvku řeky Dyje poblíž Hevlína velmi citlivě navazuje na danou krajinu a historickou stopu v území. Citlivé rozpoznání bytostné potřeby krajiny ve vztahu k člověku je v návrhu jasně zřejmé. Diplomová práce je zajímavým a vyzrálým počinem, který vybočuje z mechanistického zpracování úkolu. Na živelné platformě nabízí citlivou syntézu naturálních, uměleckých i čistě praktických přístupů při vytváření zajímavého architektonického celku.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | 20 | Jedním z definovaných problémů v zadání práce byla reinterpretace vztahu sídla a okolní krajiny Hevlína. Studentka se rozhodla pro složitější cestu zpracování a tou bylo samotné vytváření krajiny a hledání širších vazeb. Pojmenování současných problémů s hospodařením s vodou vedlo k hlavním bodům zadání práce. Návrh je vícevrstvý, samotná struktura rozšíření koryta řeky Dyje se překrývá s intelektuální úrovní, která usiluje o zachování samotné podstaty bytí, existence člověka v závislosti na základním prvku, kterým je voda. Studentka se zaměřuje na přirozené pozorování vody, jejíž existenci chce vrátit do okolí řeky Dyje. Na základě podrobné analýzy vysvětluje důvod svého tématu a navrhuje řešení, která samotný návrh posouvá do širších souvislostí. Nově vybudovanou strukturou, založenou na opakujícím se jednoduchém prostorovém vzorci, nejenže navrací řešenému území původní ráz, avšak povyšuje na základní architektonický prvek. (Škoda jen že není využit ve formě jednotlivých objektů.) Systém 6-ti úhelníků definuje jasnou sít, která napomáhá rozšíření koryta řeky Dyje, částečně ho takto reguluje, avšak počítá i se samotnou sílou řeky a časem, jenž se v budoucí formě zobrazí. Velikostí jednotlivých buněk v krajině vznikají různé její úrovně (vytváří zde tůně nebo naopak zvýšením buňky valy), do které je pak možno na právě vyvýšených místech vepsat novou cestu, která celé území zpřístupní. Cesta není jen pěšinou na vrcholu ostrůvku určená pro pozorování přírody, ale je také obnovenou historickou trasou mezi sousedními sídly, mezi českým Hevlínem a rakouským Ruhhofem. Urbanistický plán kombinuje obnovení historické cesty v harmonicky vytvořené krajině, jejíž prioritou je vrácení cenné biodiverzity do řešeného území. |
| Architektonické řešení | A | 19 | Jednoznačně definovaný prvek šestiúhelníku je zde základním kamenem urbanismu. Buňka vytváří celou síť v území, do které jsou promyšleně posazeny architektonické prvky. Opět jednoznačně definovaný prvek dřeva je základem stavby architektury. Jednotlivé návrhy spojuje nejen vybraný materiál, ale také podobný výtvarný názor. Dřevěné objekty jsou podle své funkce umístěny na výšených místech v krajině: Ptačí pozorovatelna a útulna jednoduchou formou ze základního zvoleného materiálu vytváří místo spočinutí v přírodě, které ji tvarově ani materiálově nekonkuruje, naopak svým jednoduchým pojetím upřednostňuje samotné okolí. Vyhlídka opisuje základní buňku struktury a tak ji samotnou dává nový význam. Opět používá jen jednoduchý prostředek, dřevěný trám či prkno, k výstavbě tvaru. Tvar navazuje na šestiúhelník krajinné buňky, který po čase bude transformován do organického útvaru. Přístřešek pro divoké koně navazuje na lapidární formu pozorovatelny a útulny a je poněkud schématický. Most je naopak tvořen ortogonální dřevěnou strukturou pootočenou o 45° a v místě nosných sloupků struktura graduje přidaným modulem, což vytváří zajímavý rytmus jinak v pravidelně tvořené příhradě mostu. |
| Provozní řešení | A | 19 | Prioritou je vytvoření sítě ostrůvků: dvoumetrové vyvýšení definují tůně, třímetrové vytvoří přirozenou ochranou proti povodním a následuje val, který chrání okolní krajinu a volně žijící divoké koně a další živočichy. Uměřeně k tématu je navržen sled jednotlivých objektů, které se postupně bez hierarchie na cestě objevují. |
| Technicko konstrukční řešení | A | 19 | Konstrukce jednotlivých objektů je založena na dřevěných prvcích z masivního dubu, které jsou spojovány svorníkovou metodou bez lepidla. Přestože detaily vychází z tesařského spoje japonských domů, jsou řešeny s ohledem na jednoduchou techniku zpracování. Čistotu konstrukce umocňuje její precizní rozpracování a názornost. |
| Formální úroveň | A | 19 | Předložená dokumentace je velmi dobře graficky zpracovaná. Snoubí se zde důraz na jasnou prezentaci základní myšlenky spolu s vyzrálým výtvarným pojetím návrhu. |
eVSKP id 125577