KOUTNÝ, V. Historie využití vodní síly v lokalitě Lobodice u Kojetína [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Hudec, Martin

Vojtěch Koutný se ve své práci zabýval historií i současností vodního díla v Lobodicích nedaleko Kojetína. V úvodu se krátce věnoval využití vodní energie v minulosti a plynule přešel k popisu umělého kanálu, který obcím podél toku řeky Moravy umožnil technicky využít velmi malý spád řeky na jejím středním toku. Je takřka ironií osudu, že právě velká voda v roce 1997 způsobila nevratnou ztrátu většiny archivních materiálů vztahujících se k dané lokalitě. Především z důvodu ztráty písemných dokladů se nepodařilo lépe naplnit zadání v duchu detailního popisu unikátního vodního díla, kterým Boleloucký náhon o délce 20 km bezesporu je. I přes nedostatek písemných podkladů a současně skrze neochotu majitelů některých subjektů spravujících v současné době vodní elektrárny v okolí se podařilo studentovi proniknout do historie náhonu a malých výroben ležících na jeho březích a vytvořit tak ucelený popis soustavy včetně aktuálních problémů a nedostatků spojených se složitými majetkoprávními vztahy. V závěru práce student provedl zjednodušený rozbor neutěšeného stavu historického díla s doporučením možných východisek. Po celou dobu řešení své bakalářské práce postupoval aktivně a samostatně. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Haluza, Miloslav

Bakalářská práce se zabývá popisem historie soustavy vodních děl v oblasti obce Lobodice. Sestává z části popisné vývoje vodních turbin (historický vývoj, Francisova, Kaplanova a Peltonova turbína) a z části věnující se lokalitě v Lobodicích - Bolelouckého náhonu a jezu. U vlastní elektrárny Lobodice je popsána její historie a její osazení původní Francisovou turbínou (Q = 7,5 m3/s, H = 1,4 m, výkon P = 61,1 kW ). Tento stroj tedy pracuje při účinnosti (celkové) = 59,3 %. To je na Francisovu turbínu velice malá účinnost. Kaplanova turbína osazená ve VD Lobodice je navržena na provozní bod (Q = 7,5 m3/s, H = 1,1 m, výkon p = 67,1 kW), účinnost (celková) je tedy 82,9 %, Tato celková účinnost stroje je pro Kaplanovou čtyřlopatkovou turbínu při takto malém spádu dostatečná. V návrhovém bodě došlo ke snížení spádu z H = 1,4 m na H = 1,1 m. Garanční zkouška z roku 1931 byla ještě lepší než práce v návrhovém bodě, roku 1931 byly při spádu H = 1,1 m a průtoku Q = 7,3 m naměřen výkon P = 87,8 kW, už je účinnost 89,7 %. U elektrárny Lobodice v současné době klesl návrhový průtok na hodnotu Q = 3,4 m3/s, tedy Francisova turbína je již zcela mimo v této oblasti a Kaplanova může být provozována pouze příležitostně Hlavní částí práce je návrh nové turbíny. V práci je zmíněna nová Kaplanova turbína (ns = 550) pro optimální provoz v bodě n11 = 145, Q11 = 1,3. Dále je uvažována vírová násosková turbína. Pro návrhový bod (Q = 3,4 m3/s, H = 1,1 m) vychází z experimentálně měřené charakteristiky jednotkový průtok Q11 = 2,848 a jednotkové otáčky n11 = 154,9/min. Přepočtem dostáváme průměr oběžného kola D = 1,067 m a otáčky n = 157, 6 min-1. Stroj má výkon P = 24,15 kW, tedy celková účinnost je 65,8 %. Práce pokračuje výběrem 4 - pólového motoru a požadavky na otáčky n = 1470/min. Bakalářská práce je popsána srozumitelně s dobrou grafickou úpravou. Bakalář prokázal, že v problematice orientuje, závěry ke kterým dospěl, jsou správné. Je zde velice dobře vidět přechod na Kaplanovou turbínu (v roce 1931), kdy expresní Francisova turbína při malém spádu (H = 1,1 m) nemůže tak dobrých účinností dosahovat. Navrhuji bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 132700