MARTINEK, K. Koncepce nakládání s infekčním odpadem na regionální úrovni [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Máša, Vítězslav

Diplomová práce pana Karla Martinka navazuje na jeho kvalitní bakalářskou práci s názvem „Nakládání s infekčním odpadem“. Současná vyhrocená epidemiologická situace ukázala vysokou aktuálnost řešené problematiky. Autor ve své práci významně rozšířil obecné informace o dekontaminačních metodách i související legislativně a navrhl novou efektivní metodiku pro regionální řešení nakládání s infekčním odpadem tak, aby probíhalo bezpečně, ekonomicky a ohleduplně k životnímu prostředí. Metodiku následně úspěšně aplikoval na Královéhradecký kraj. Autor splnil všechny body zadání, a to nadstandardním způsobem. Práci se rozhodl sepsat v anglickém jazyce, k řešení diplomového projektu vždy přistupoval aktivně a projevil také velkou samostatnost. Oceňuji zejména jeho schopnost dohledat důležité informace a zajistit si potřebná data pro praktickou část práce. Využitelnost výsledků pro praxi je vysoká. Metodika je uplatnitelná v kterémkoliv kraji České republiky. Text práce bude také možné využít jako základ pro příspěvek na vybrané odborné konferenci nebo pro odborný článek.

Posudek oponenta

Pavlas, Martin

Diplomová práce pana Martinka se zabývá problematikou logistiky a zpracování nemocničních (infekčních) odpadů. Jedná se o aktuální téma. Student měl za úkol navrhnout metodiku pro vícekriteríální posouzení různých konceptů nakládání s nemocničními odpady. Lze konstatovat, že stanovené cíle práce se podařilo splnit. Metodika předpokládá celou řadu zjednodušení a je založena na aplikaci inženýrského přístupu - nemá ambici využívat komplexní matematické modely. Tento aspekt a úroveň detailu je v práci vysvětlena. Práce byla aplikována na konkrétní případové studii. Práce je v zásadě logicky členěna do 6 kapitol. Z pohledu členění mám připomínku pouze ke kap. 1.2, ve které je představován obsah následujících kapitol. Popis je zbytečně dlouhý. Naopak kap. 5.5, ve které je uvedeno kritické porovnání navrženého přístupu s jinými pracemi, není v diplomových pracích časté a hodnotím jej kladně. Oceňuji, že je práce napsána v anglickém jazyce. Z mého pohledu nerodilého mluvčího je úroveň jazyka dobrá. Autor se nevyhnul některým překlepům a chybám (str. 13 - dvakrát "efficiency" v jedné větě, záměna slov "dangerous" a "hazardous", kde ve spojení se zdravotními riziky se spíše preferuje "hazardous"). Grafická úroveň práce je výborná. Z formálních náležitostí lze zmínit: * Chybějící interpunkci na konci odrážkových seznamů (několikrát se opakuje). * Z popisu některých grafů není zřejmé, jestli jsou převzaté nebo jsou výsledkem práce autora. Jako příklad uvádím Fig. 4, který zřejmě vznikl zpracováním dat z dvou různých zdrojů [20] a [21]. Doporučuji zde uvést "Zpracováno na základě [20] a [21])" * Tab. 4 a tab. 5 . uvádí rozsahy intervalů pro hodnotící škálu A až F. Intervaly by měly být v krajních bodech jednostranně uzavřené. * V obr. 16 apod. doporučuji doplnit legendu, která odliší červené a modré šipky. Z věcných připomínek uvádím: * Str. 12 Autor uvádí, že teplota spalování by měla být dle zdroje WHO min. 1000°C. Není ale uveden konkrétní zdroj (publikace, materiál), ze kterého lze informaci ověřit. Tvrzení není v souladu s platnou legislativou, konkrétně pnařízením vlády 415/2012 Sb.., které pro spalování odpadů definuje dvě minimální teploty a to 850°C a 1100°C dle obsahu chloru v odpadu. * Obr. 1 - do koláčových grafů doporučuji doplnit katalogová čísla * v případě sterilizačních drtičů model na str. 34 uvádí pro náklady pouze náklady na elektřinu. Současně autor uvádí relativně krátký pracovní cyklus (jedná se o vsázkové reaktory) a v některých případech nepřetržitý provoz 24h. Jak významné jsou náklady na obsluhu a mzdy? * Postup hodnocení zdravotních rizik uvedený v kap. 3.2 je počítán jako součin vzdálenosti a množství. Jedná se o zjednodušený přístup. Jak by autor do budoucna navrhl rizika dále rozpracovat? Jaké parametry by bylo možné integrovat do výpočtu, aby se zvýšila vypovídající schopnost kritéria? * Náklady související s provozem spalovny odpadů uvedené v kap. 3.3 vychází z reference [30] - dizertační práce Dr. Ucekaje. Pokud je mi známo, vztahy zde uvedené platí pro provoz a výstavbu nového zařízení ZEVO. Autor správně vybral pouze určité nákladové položky. Relevancí použitých vztahů pro již existující zařízení, které by navíc bylo provozováno při nižší kapacitě než nominální, si nejsem jistý. * Kap. 5, praktická části, výsledky v tab. 6. a Obr. 11. - Výsledky ukazují, že se zvyšující se dopravní vzdáleností klesají měrné náklady na dopravu Kč/t. S rostoucí vzdáleností obvykle klesají měrné náklady vyjádřené v Kč/(km.t), zatímco náklad v Kč/t rostou. Jedná se tedy o poměrně překvapivý výsledek, který by si při obhajobě zasloužil hlubší analýzu. Čím je tento pokles způsoben? * V tab. 21 by vedle označení scénáře bylo dobré doplnit také krátký text, který vystihne hlavní rysy scénáře a jednotlivé scénáře odliší, aby toto nemusel čtenář dohledávat v textu. * V tab. 21 jsou rovněž uvedeny investiční náklady na drtiče. Chybí mi zhodnocení, jak významné jsou z pohledu celkových nákladů, popř. by je bylo možné zahrnout do nákladů ve formě převedených ročních nákladů se zohledněním životnosti drtičů. Přes výše uvedené nedostatky považuji práci za kvalitní a doporučuj ji k obhajobě.

eVSKP id 131754