WEIDENHÖFER, J. Revize a implementace systému 5S ve výrobním procesu společnosti Bosch Rexroth, spol.s.r.o [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Autor v dané diplomové práci Revize a implementace systému 5S ve výrobním procesu společnosti Bosch Rexroth, spol.s.r.o splnil požadavky a cíle zadání. V celkovém hodnocení lze říci, že daná práce je obsahově kompletní a nevyskytují se v ní významnější chyby. Autor v úvodu představil zvolený průmyslový podnik a jeho produktové potfolio. Dále velmi podrobně popsal rešerši dané práce a to z oblasti metodik a koncepcí organizace a řízení výrobního procesu (jako např. Kanban, Just-in-time, Heijunka, Jidoka a další). Ve vlastním řešení navrhnul řadu nových standardů 5S do výrobní oblasti. Závěrem zhodnotil navržené změny.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Diplomová práce Bc. Jana Weidenhöfera se zabývá revizí a implementací zásad systému 5S do výrobního prostředí podniku Bosch Rexroth. Hlavním přínosem je tak analýza stávajícího stavu a návrh nových standardů dle systému 5S, včetně technicko-ekonomického zhodnocení návrhu, které autor uvádí v závěru diplomové práce. Nutno zmínit, že už samotný název práce je dle mého soudu poněkud šroubovaný a zbytečně dlouhý. Předznamenává tak trend, který je v textu na první pohled patrný, tj. zbytečná obsáhlost některých pasáží, a to zejména v rešeršní části, což bezpochyby přispívá i k nevhodné délce práce samé. Diplomant na úvod teoretického rozboru uvádí kapitoly o společnosti Bosh i dceřiné firmy Bosh Rexroth, včetně její historie. Ta je ovšem rozebrána až příliš podrobně, až si čtenář místy není zcela jist, pro jakou společnost či divizi vlastně diplomant prování zmíněnou úpravu výroby s použitím metody 5S. Rovněž zahrnutí vývoje loga podniku v rámci obr. 1 mi připadne jako nesmyslné a zbytečné. Stěžejní částí provedené rešerše je však popsání současných metod řízení a organizace výroby. I tato část je vcelku obsáhlá a některé pasáže se zdají být mimo rámec práce. Zejména uváděný historický kontext štíhlé výroby a tomu podobné oddíly nejsou zcela vhodné a práce tak i díky tomu na mnoha místech působí více encyklopedickým, nežli vědeckým dojmem. V tomto ohledu lze zmínit i množství podkapitol a časté odkazování na ně, což nutí čtenáře, který chce dané problematice více porozumět, aby neustále listoval prací tam a zase zpět. Jednotlivé kapitoly jsou navíc v některých případech nevhodně uspořádány. Příkladem může být kapitola 2.3.4, zabývající se metodou Just in Time (JIC). Na ni navazuje kap. 2.3.5, pojednávající o metodice Kanban, která ale fakticky spadá pod JIC. Autor ji ale v rámci uspořádání textu dává jí naroveň, což je nelogické. I když je přehled současných metodik a koncepcí organizace a řízení výrobního procesu zahrnut i v cílech práce, je toto téma zpracováno v některých případech až příliš podrobně a dosti nepřehledně. Obecně lze říci, že namísto zdlouhavého popisování jednotlivých metod štíhlé výroby se měl autor, už pro přehlednost a menší obsáhlost práce, zaměřit především na systém 5S a u ostatních metod postihnout pouze nezbytné základy. I vlastní popis metody 5S, jakožto stěžejní metody použité v rámci praktické části, vykazuje jisté nedostatky. Předně se jedná o zavádějící anglické a české ekvivalenty uvedených pěti kroků metody 5S. Literatura 67, kterou autor použil pro definici názvů a jejich překlad z japonštiny, nabízí celou řadu anglických ekvivalentů, např.: pro výraz "Seiso" jsou to anglické ekvivalenty, jako "Shine", "Sweep", "Sanitize" a "Scrub", nebo druhý příklad: výraz "Shitsuke" lze přeložit, jako "Sustain" nebo "Self Discipline". Je jasné, že když autor použije vždy pouze první nabízený ekvivalent, jako v tomto případě, může to vést nejen k mylnému překladu do angličtiny, ale i následnému špatnému vyjádření v češtině. Např. pro zmíněný výraz "Seiso" se nabízí český ekvivalent "čisté" a nikoliv "shine - lesk". V rámci vysvětlení jednoho z kroků (Seiton - uspořádat) diplomant uvádí využití metody vizuálního řízení neboli vizualizace. V tomto případě, ale rozhodně nejde o ekvivalentní pojmy. Na teoretickou část navazuje praktická aplikace systému 5S do výrobního prostředí reálného podniku. Autor nejprve zmiňuje nezbytné detaily o již zavedeném systému štíhlé výroby a pokračuje jeho revizí a navržením možných změn. Kladně hodnotím především zpracovaný "layout" výrobní haly v rámci příloh, který rozhodně přispívá k názornosti a lepšímu vysvětlení stávajícího stavu. Na škodu je ovšem fakt, že se autor snaží aplikovat metodu 5S naráz na celý výrobní prostor haly. To vede opět k nepřehlednosti. Navíc postrádám bližší popis aplikace oněch pěti základních kroků systému 5S. Práce v tomto ohledu předkládá pouze soubor dílčích úprav, popsaných souhrnně jako standard 5S, které ale nejsou provázány ani neodkazují na systém 5S tak, jak je popsán v teoretické části. Zejména postrádám třetí krok - uspořádání, a to ve smyslu vhodného uspořádání strojů a jejich provázání s dalšími prostory. I když je možné zmínit, že práce obsahuje výpočet nezbytných montážních ploch a jejich rozmístění. Autor v práci zmiňuje, že nebylo jejím cílem najít vhodné rozmístění strojního zařízení, což je ale podle třetího kroku metody 5S nanejvýš vhodné. Není tak jasné, zda je finální návrh haly v příloze 2 reálný nebo zda se jedná jen o jakousi prvotní ideu, která je určena k dalšímu zpracování. Návrh se dále, podle autora, opírá o 10 dílčích schematických návrhů, které byly srovnány, a na základě nich byl sestaven finální návrh dispozičního řešení haly. V rámci práce ani příloh však ani zmíněný rozbor ani dílčí schematické varianty nejsou uvedeny. Proto je otázkou, na základě čeho bylo dispoziční řešení vytvořeno a jakou měrou se na tom diplomant podílel? Ideální, by dle mého názoru bylo popsání a demonstrace aplikace systému 5S na jednom pracovišti a nesnažit se představit naráz celou halu se všemi dílčími pracovišti, což ve finálním stavu přispívá k jisté chaotičnosti a celkové neutříděnosti. Na druhou stranu je třeba zmínit, že navrhované úpravy jsou mnohdy velmi propracované, logické a je vidět, že se jimi autor zabýval velmi detailně. V tomto směru je možné vyzdvihnout kapitolu, věnující se barevnému značení, uspořádání nářadí a nástrojů nebo nastavení mechanismů kontrol, včetně zpracovaných podkladů pro školení. Samostatnou kapitolou je výkresová dokumentace. Práce obsahuje výkresy základové desky i celkového svařence držáku kotoučů. Na výkrese základové desky chybí jakékoliv údaje o struktuře povrchu (drsnosti), úpravě hran apod. Navíc není jasné, z jakého důvodu má být celý tvar "vypálen laserem". Z hlediska výkresu svařence není jasné, proč autor uvádí celkovou délku svarů nad popisovým polem, namísto včlenění tohoto údaje do značek pro svařování, které navíc nejsou kompletní. Postrádám údaje o metodě svařování, přídavném materiálu, poloze svařování i jakosti svaru. Navíc chybí identifikační (přerušovaná) čára. Krom občasných překlepů a chybějících čárek v textu lze mezi další nedostatky zařadit např.: - nevhodné používání pomlček v textu, - nevhodné použití výrazu "spol. s. r. o." v anglickém překladu abstraktu, - zbytečně velké obr. 4 a obr. 5 na str. 14, - uvádění odkazů na obrázky v textu nevhodně s velkým "O", - chybějící bližší popis obr. 13 na str. 26, - chybné uvádění legendy vzorců coby odrážek, - v textu nevysvětlený obr. 17 na str. 30 (není jasné, co autor myslí dobou změny). Závěrem je třeba zmínit, že byť práce v některých pasážích působí nepřehledně a celkový dojem kazí i její neúměrná délka a občasná neuspořádanost, splňuje svým obsahem cíle zadání a zvláště v oblasti návrhu nových dispozic ve výsledku předkládá vcelku ucelený koncept, jakým způsobem lze zkvalitnit výrobní proces dané společnosti.

eVSKP id 131967