PAULECH, M. Interaktivní webová prezentace audiovizuálních děl [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student v základních bodech splnil zadání bakalářské práce. Stručně popsal problematiku webových technologií a naprogramoval webovou aplikaci pro prezentaci audio vizuálních děl. Ke každému videu jsou uživateli zobrazované klasifikace snímků. Student ze začátku pravidelně konzultoval problematiku a pracoval samostatně, avšak na závěr konzultace stagnovaly. Po formální stránce je práce na nižší úrovni. Práce s literaturou vykazuje nedostatky. Samotný text obsahuje značné množství gramatických a typografických chyb. Nedostatky jsou i v implementační části, a to jak například nefunkční změna hesla uživatele, tak i překlepy v textech viz obrázek 2.9. Student obdržel grafický návrh s návrhem analýzy klasifikací videí, avšak finální web nereflektuje celý návrh a navíc postrádá hlubší navrženou analýzu klasifikací pomocí, kterých měly být na webu zobrazovány podobná videa. V rámci konzultací bylo po studentovi vyžadováno vytvoření statistiky z dat nahrávaných na web (přínos studenta), tato část je však zcela vynechána. S přihlédnutím k výše uvedeným výtkám hodnotím práci E, 55 bodů.
Student v rámci bakalářské práce vyvíjel interaktivní webovou aplikaci pro prezentaci audiovizuálních děl. Po formální stránce je práce na nízké úrovni. Obsahuje spoustu překlepů, nepřesných a zavádějících informací. Student pracuje pouze s 11 literárními zdroji, z nichž 4 jsou reference na videa, která jsou prezentovaná ve webové aplikaci. Práci s literaturou tedy hodnotím nedostatečně. Teoretická část práce je zpracována nedostatečně. Popis implementace vlastního řešení obsahuje spoustu zavádějících a irelevantních informací. Dále zde chybí soupis použitých technologií a knihoven. Popis databáze v praktické části obsahuje značné nedostatky. Praktický návrh aplikace jako takový je v některých ohledech proveden nevhodně. Z uvedených důvodů navrhuji hodnotit bakalářskou práci známkou E/50b. Podrobnější soupis vybraných nedostatků: Anglický překlad abstraktu vznikl pomocí Google Translate překopírováním slovensky psaného abstraktu i s překlepem (kalsifikátor -> calibrator). Práce je po formální stránce velmi podprůměrná, špatně členěná a obsahuje neodborné výrazy, značné překlepy, typografické chyby a často nesmyslný a nenavazující text. Dále student pracuje pouze s 11 literárními zdroji, z nichž 4 jsou reference na videa, která jsou prezentovaná ve webové aplikaci. Práci s literaturou tedy hodnotím nedostatečně. Úvod práce mohl být delší. Teoretická část zabývající se webovými technologiemi je krátká, nepřesná a nedostatečně zpracována. Student v práci uvádí spoustu nepřesných, neověřených, zavádějících, neúplných či špatně formulovaných výroků. Například podkapitola 1.2, kde student nepřesně popisuje back-end. Student chybně zaměňuje. NET (.NET Framework) a .NET Core. Dále student nepřesně popisuje návrhový vzor (architekturu) MVC. Na základě získaných poznatků mělo dojít k návrhu a vytvoření webové aplikace. Považuji za hrubou chybu neporozumění daným problematikám. Student se zde také věnuje popisu databáze. Většina textů však postrádá důležité technické informace, na základě kterých by mělo dojít k vybrání konkrétní implementace SQL databáze. Velká část textu popisující databáze se zabývá historií a nikoli důležitými technickými aspekty. V druhé části student popisuje postup implementace webové aplikace. Postrádám zde soupis použitých technologií. Student chaoticky a nepřesně popisuje proces zpracování požadavku klienta na serverové straně – obr. 2.1. V podkapitole 2.2 student vágně a neodborně popisuje princip objektů v objektově orientovaném programování. Dále je z popisu zřejmý nevhodný návrh zadávání parametrů pro připojení k databázi. Student zcela zbytečně vypisuje seznam všech vytvořených pohledů a řadičů. Popis činností většiny řadičů je zcela vágní a obecný. Příkladem může být LoginController, který je špatně popsán. Z popisu není zřejmé, jak je vyřešen přihlašovací proces a jakým způsobem jsou hesla k účtům v databázi uložena. Postrádám zde také informaci, zda je komunikace mezi klientem a serverem založena na zabezpečení komunikaci prostřednictvím protokolu HTTPS. Následuje podkapitola 2.4 Webová stránka obsahující popis možných operací vykonaných nad audiovizuálním obsahem. Student v této části zmatečně popisuje předávání argumentů a volání metod nutných pro vykonání požadované operace. Jsou zde vloženy obrázky zdůrazňující spíše design aplikace, který byl studentovi dodán. Místo dlouhých textů a technicky nevýznamných obrázků bych zde uvítal například sekvenční diagramy. Oddíl 2.4.4 Nahrávání videí obsahuje obrázek zobrazující všechny možné parametry videa. Proto považuji za zbytečné následně vytvořit výpis všech parametrů videa, který zabírá celou jednu stranu práce. Obrázky 2.5 a 2.8 jsou totožné. Dále postrádám popis ORM, student se této problematice vyhýbá a nepřesně píše, že operace spojené s daty v databázi má na starost webová aplikace. Obrázek 2.14 zobrazující práci s JSON souborem je pro čtenáře irelevantní. Student používá jako odkaz na obrázek jeho název místo čísla: „vid.obrazok database diagram.“, místo jQuery student píše JQuerry. V části popisující databáze student zavádí neexistující pojem „poddatabáze“. Dále uvádí, že tabulka videos obsahuje pouze 4 sloupce, když jich je ve skutečnosti 35. Dále zde student uvádí například nesmyslný výrok: „To že každý nový záznam má vlastný primárny kľúč, ktorý sa vďaka funkcii auto inkrement vždy navyšuje o jedna zabezpečuje že sa v tabuľke nebudú nachádzať dva rovnaké záznamy.“ – unikátnost primárního klíče nezaručuje unikátnost záznamu v databázi.
eVSKP id 133408