FIŠER, M. Ovladače k optickému spektrálnímu analyzátoru. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Cílem práce byl návrh a realizace ovladačů spektrálního analyzátoru Bristol 771 na základě aplikace dodávané výrobcem. Student se musel důkladně seznámit s problematikou měření spektra a programování měřicích přístrojů. Dále se seznámil s možnostmi programování přístroje Bristol 771, na jejichž základě se rozhodl přístroj programovat v prostředí LabVIEW. Před zahájením programování student kontaktoval anglicky zákaznickou podporu výrobce, aby se ujistil, zda jsou používány aktuální ovladače. Poté student vytvořil návrh ovladačů a ty následně realizoval. Pomocí vytvořených ovladačů student posléze realizoval ovládací aplikaci, pro kterou vytvořil další paletu pomocných funkcí. Funkčnost ovladačů a výsledné aplikace student ověřil na kontrolním měření. Všechny popsané kroky student řádně zdokumentoval v bakalářské práci. Student pracoval převážně samostatně. Občas ale chyběla iniciativa studenta konzultovat dílčí řešení, což vedlo k pozdnímu odhalení chyb. I přes to hodnotím přístup k práci studenta kladně a je zřejmé, že vyvinul značné úsilí. Výsledkem práce je sada ovladačů a aplikace pro měření, která bude na ústavu využívána. Navrhuji hodnocení 86 bodů, B.
Práce popisuje vytvoření ovladače k optickému spektrálnímu analyzátoru v LabVIEW. Text práce má odpovídající rozsah 33 stran od úvodu po závěr. Práce je členěna do devíti kapitol. První dvě kapitoly obsahují teoretickou část, která popisuje stručně základy teorie optického spektrálního analyzátoru. Obsahově je přijatelná, problém vidím v tom, že je přebrána z několika zdrojů, kdy není často dostatečně zvýrazněno, jak moc a co je přebráno. Například první věta kapitoly 1.1 je doslovně přebrána z wikipedie, avšak bez kurzívy. Nebo kapitola 2.2 je prakticky zkráceně převzatá ze zdroje [10], který je sice za poslední větou kapitoly uveden, to ale nepovažuji za dostatečné. Navíc nejsou nijak vyznačeny ze stejného zdroje čerpané všechny 3 obrázky této kapitoly. Třetí kapitola v maximální stručnosti uvádí co je LabVIEW a příkazy SCPI. Čtvrtá kapitola je věnována spektrálnímu analyzátoru pro který má být vytvořen ovladač a jsou popsány základní funkce aplikace NuView. Zde se autor omezuje jen na základní popis. Vzhledem k tomu, že aplikaci později implementuje v LabVIEW, hodil by se podrobnější popis, například není zmíněna možnost logování, přepínání rozsahů apod. V kapitole 4.3 chybí uvedení, že je pro připojení přes USB vyžadován RNDIS driver (v práci je zmíněn pouze v příloze B jako obsah CD). S ním se navíc při testování vyskytl problém, protože v nejnovějších aktualizacích Windows 10 zřejmě již není tento driver podporován, což není chyba studenta, ale bohužel znemožňuje na aktuálním systému Windows používat vytvořené ovladače. O to více je škoda, že student neřešil možné připojení přístroje k PC přes rozhraní Ethernet a jen stručně uvádí "nepodařilo se navázat spojení". Kapitola 5 rozebírá jednotlivé implementované funkce ovladače. Samotná implementace je obstojná, šlo by vytknout snad jen práci s chybami. Největším nedostatkem je, že v rámci příloh i CD je dodána pouze skompilovaná knihovna bez možnosti úpravy, takže pokud by se v ovladači později našla chyba, nemohla by být jednoduše opravena. Také v práci chybí zmínka, že data jsou ukládána do TDMS formátu. V kapitole 6 je rozebrána měřicí aplikace suplující funkčnost originální aplikace NuVIEW avšak v prostředí LabVIEW a při využití vytvořeného ovladače. V textu práce oceňuji hojné využití blokových diagramů pro jasné vysvětlení funkčnosti. Z hlediska kódu mohu konstatovat, že výsledná aplikace je na dobré úrovni, využívá standardní šablonu událostmi řízeného stavového automatu. Student efektivně implementoval menu aplikace. Škoda jen zbytečného využívání lokálních proměnných a neoptimální práce se vzniklými chybami, kdy je sice uživatel upozorněn, co nastalo, ale následně je program ukončen, byť se nejednalo o fatální chybu. Za zmínku stojí také absence komentářů v kódu. V sedmé kapitole je ukázán příklad využití ovladače pro měřicí řetězec. V osmé kapitole jsou ukázány výsledky testovacího měření za využití vytvořené aplikace a ovladače. Zde mi chybí alespoň náznak náležitostí měřicího protokolu jako podrobnější identifikace použitých přístrojů nebo podmínky měření alespoň v podobě použitého nastavení rozlišení, či okna Fourierovy transformace apod. Z hlediska zpracování by grafy 8.1 a 8.2 měly být větší, aby šlo rozumně přečíst hodnoty na osách. Rozbor přesnosti se omezuje jen na zdroj signálu, kdy chybu analyzátoru je sice možné zanedbat, ale v práci to není explicitně zmíněno. V poslední, deváté, kapitole je závěr, kdy až zde se dozvídáme o důvodu absence interferogramu ve výsledném programu. Tato informace by se měla objevit již v návrhu či popisu aplikace. Z formálního hlediska bych vytknul také literaturu, která není dle normy a navíc někdy neodkazuje ani jednoznačně na nějaký dokument, například zdroj [2] cituje celou wikipedii, nebo chybí citace elektronické komunikace, která je v textu několikrát zmiňována. V přiloženém projektu v LabVIEW jsou také některé soubory špatně zalinkovány. Dvoustránkový uživatelský návod aplikace má strany označeny jako 3 a 4, což může uživatele zmást, jestli je opravdu celý. Ve výsledku praktická část, tedy vytvořený driver a program, vykazuje velmi dobrou úroveň, tak vzhledem ke zmíněným nedostatkům hodnotím celek práce na 75 bodů, C.
eVSKP id 134712