DRBALOVÁ, E. Budiž Baugruppe [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Hlavním motivem projektu jsou rozlehlé společné terasy a pavlače, které propojují jednotlivé hmoty domů. Je to jednoduchá idea, která poskytuje velké množství rozličných skvěle obyvatelných prostorů. Finální řešení přináší ale množství komplikovaných detailů. Eva je všechny vyřešila uspokojivě, ale projekt pozbyl úvodní lehkost. Cením si velmi dobře řešených dispozic. Projekt je dobře zpracován po formální, technické a výkresové stránce. Docela ale postrádám lepší popis atmosféry domu, jednoduše by to chtělo domem lépe provést skrze více vizualizací nebo skic. Projekt hodnotím jako dobrý.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | 85 | Přístup studentky byl svědomitý. Projekt měl postupný vývoj a domnívám se, že kdyby měl semestr delšího trvání, projekt měl ještě potenciál k vývoji dalšímu . |
Eva Drbalová ve svém bakalářském projektu odvedla dle mého názoru poctivou práci. Prezentuje srozumitelný projekt s dílčími momenty, které člověka dále lákají k prozkoumání. Velmi oceňuji práci v takto ztížených podmínkách, které vlivem pandemické situace studenty a studentky připravily o důležitou součást jejich studijní cesty, za to cítím potřebu vyjádřit velký respekt a Evě Drbalové přeji všechno dobré do dalšího studia či pracovní dráhy.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Formální úroveň | B | Je nutné ocenit vysokou úroveň grafického zpracování celého návrhu. Projekt je zpracován velmi srozumitelně a jednotlivým grafickým přílohám byla dána velká péče. | |
| Urbanistické řešení | B | Z toho, co mohu posoudit na dálku a z dodaných podkladů (místo osobně neznám) usuzuji, že projekt novostavby bytového domu dokomponovává strukturu města smysluplným způsobem. Ideu douzavřít stopu lineárním podtrhnutím železničního tahu chápu, vyvstává však několik otázek, na které jsem v projektu nenašla odpovědi. Chybí mi přesvědčivé pohledy a řezy územím, které by obhájily hmotu novostavby vůči stávající zástavbě. Proč má například bytový dům právě čtyři nadzemní podlaží a ne tři, nebo pět? Mohu se pouze domnívat a pátrat v google mapách. V momentě citlivého navazování na stávající strukturu mi chybí detailnější práce s veřejným a poloveřejným venkovním prostorem, neb se domnívám, že ty si architektonickou péči zasluhují neméně. „Doplnit zeleň, lavičky a místy trochu zpevnit například zatravňovací dlažbou pro občasné stání“ vnímám jako nepřesvědčivou odpověď, nevyužití plného potenciálu. Při porovnání detailu propracování např. stavební části projektu by bylo skvělé spolupracovat dál s odborníky*cemi i v této vrstvě – například z oboru krajinářské architektury či sociologie. Bylo by skvělé mít při tvorbě na paměti otázky jako: Jaký je vztah venkovního (polo)veřejného prostoru a novostavby domu? Kdo bude tento prostor využívat? Jakým způsobem se zde bude pohybovat? Co zde bude dělat? Jaké jsou potřeby těchto lidí? Co jim mohu svým návrhem poskytnout? A hledat na ně adekvátní odpovědi ve fyzickém světě. | |
| Provozní řešení | B | Provoz samotného domu je z projektové dokumentace srozumitelný, chybí mi větší vize ve smyslu spolužití v rámci skupiny přátel, které nabízí nesporná pozitiva oproti anonymnímu soužití lidí, kteří se neznají. Nemohou si půjčovat jeden či dva automobily mezi sebou (v přepočtu na normu jsou stejně parkovací stání poddimenzovaná)? Jakým způsobem bude využíván co-work či společenská místnost? Budou je nějakým způsobem pronajímat? Nebo půjde o sdílené prostory? Existují zde i možnosti alternativního způsobu uspořádání domácnosti – například společná prádelna? Jak může klavírní virtuóz/ka uspořádat koncert pro své sousedy na terase? | |
| Technicko konstrukční řešení | B | U zadání tohoto typu bych očekávala lapidárnější, tedy i ekonomičtější konstrukční systém, který by měl dozajista vliv na způsob dispozičního řešení, což však sama autorka reflektuje ve svém textovém zhodnocení. Vnímám snahu pojmout návrh co nejpoctivěji s ohledem na aktuální platnou legislativu, což je dozajista komplexní a těžký úkol. Soudíc dle některých momentů (nakládání s ÚPD, výklad norem) mám pocit, že návrh zůstává na půli cesty a není dotažen ani po výzkumné stránce, která by též měla být ambicí vysoké školy. | |
| Architektonické řešení | B | V tak specifickém zadání jako je baugruppe, či na našem území v minulosti hojně se vyskytující činnost stavebních družstev mi chyběly mnohem specifičtější a konkrétnější požadavky a představy o bydlení ostatních spolužáků*ček, z projektové dokumentace mohu pouze trochu odhadovat. Zajímal by mě proces stanovování zadání, reflexe potřeb a nároků ostatních spolužáků*ček, jejich zhodocení i v rámci konečného výsledku. Bylo by určitě přínosné na fázi stanovení zadání baugruppe přizvat odborníky*ce ze sociologického oboru – jedná se o specifickou formu soužití a byť vnímám, že na projekt šla Eva Drbalová intuitivně a dala velkou péči návrhu osobitých prostor umožňujících různou formu setkávání, mohlo by odborné vedení v tomto směru návrh ještě více posunout. Zajímá mě, jakým způsobem probíhalo zadání společných prostor (např. cowork, polyfunkce, způsob užívání okolní zahrady), zda je to něco, na čem se všichni studenti*ky shodli, nebo bylo nutné tyto aspekty vydiskutovat. Kvituji zahrnutí finanční rozvahy (byť jednoduché). Je určitě vhodné si uvědomovat, že architektonické projekty neleží ve vzduchoprázdnu. Bylo by určitě zajímavé pozorovat další proces, který by dozajista přinesl množství kompromisů, neb v současné fázi je projekt v jistých polohách nadstandardní a velkorysý. Z architektonického hlediska je prezentovaný projekt srozumitelný, oceňuji zmiňované zacházení se soukromými a polosoukromými terasami, které nabízejí různou míru sdílení. Co mi není úplně zřejmé, je způsob práce s vzezřením domu (vyjma členění a uskočení jednotlivých hmot za účelem vytvoření intimnějších prostorů). Chybí mi klíč k porozumění vizuality, práce s fasádou apod. Navazuje autorka na lokální kontext? Co ji k tomu vedlo? |
eVSKP id 134562