KLÍMOVÁ, E. Mechanické a transportní vlastnosti hybridních hydrogelových systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Kalina, Michal

Diplomová práce Bc. Elišky Klímové se zaměřuje na studium vzájemného vztahu mechanických a transportních vlastností vybraných zástupců hydrogelů na bázi polysacharidů – gellan a alginát sodný. Při výběru vhodných reprezentativních zástupců hydrogelů byl kladen důraz na možnost tvorby jejich trojrozměrné struktury kombinací jednoduchého i kombinovaného (tzv. hybridního) síťování, které je tvořeno více rozdílnými typy interakcí v síti hydrogelu. Studentka nejprve musela na základě literární rešerše definovat vhodné zástupce biokompatibilních (bio)polymerů, jejich optimální poměry pro tvorbu hydrogelu a také optimální množství jednotlivých síťovacích komponent. Následně byly studovány mechanické a transportní charakteristiky vybraných zástupců hydrogelů. K těmto účelům studentka využila řízené sušení vzorků hydrogelů na sušících váhách, frekvenční a amplitudové oscilační reologické testy a v neposlední řadě rovněž studium transportních charakteristik modelové sondy (methylenová modř) ve vybraných zástupcích hydrogelů za využití difúzního modelu tzv. difúzního páru. Jakožto vedoucí musím vyzdvihnout obrovské množství vykonané experimentální práce. Již samotná databáze jednotlivých zástupců rozličných typů gellanových a alginátových hydrogelů a optimalizace jejich přípravy je velmi široká a představuje mnoho hodin experimentální laboratorní činnosti. Studentka pracovala samostatně a cílevědomě. Získaná experimentální data a jejich zpracování byla vhodně konzultována, což hodnotím pozitivně z hlediska řízení směrování experimentální části práce a postupného naplňování jednotlivých vytyčených cílů. Místy bych očekával větší propojení získaných experimentálních dat v diskuzi výsledků s informacemi publikovanými pro podobné materiály v odborné literatuře. Přesto, vzhledem k množství využitých zdrojů literatury a jejich zpracování, mohu konstatovat, že studentka prokázala, že se umí orientovat v odborné literatuře a informace dokáže vhodně zpracovat do odborného textu. Diplomová práce Bc. Elišky Klímové bezesporu splnila všechny cíle vytyčené v jejím zadání, doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Celkový přístup k řešení úkolů A
Závěry práce a jejich formulace A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Využití poznatků z literatury B
Využívání konzultací při řešení práce A
Studium literatury a její zpracování A
Splnění požadavků zadání A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Předložená diplomová práce zpracovaná Bc. Eliškou Klímovou se věnuje tématu Mechanické a transportní vlastnosti hybridních hydrogelových systémů, které považuji za aktuální a velmi dobře korespondující se zaměřením studijního programu Chemie pro medicínské aplikace. Přestože autorka práci realizovala v době, která významně omezila možnosti samostatné experimentální činnosti, mohu konstatovat, že předložená práce přináší celou řadu originálních vědeckých dat a představuje významný přínos k výzkumu a vývoji hydrogelových systémů, který je dlouhodobě realizovaný na Ústavu fyzikální a spotřební chemie FCH VUT. Přestože mám k textu několik formálních i obsahových výhrad (viz dále), domnívám se, že autorka v předložené práci jednoznačně prokázala, že je schopná samostatné vědecké práce a validní prezentace a interpretace experimentálních dat, a proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“. V úvodních kapitolách práce autorka seznamuje čtenáře s jejím tematickým zaměřením. Je škoda, že autorka v kapitole Úvod neposkytla osobnější náhled na téma své diplomové práce a příliš se nevěnovala aspektům, jako je motivace práce či zdůraznění aktuálnosti a potřebnosti řešení studované problematiky. Úvodní kapitola tak spíše působí jako rozsahově nepříliš rozšířený abstrakt. K teoretické (kap. Teoretická část) a rešeršní části práce (kap. Současný stav řešené problematiky) si dovolím poznamenat, že autorka občas mírně nadřadila rozsah textu nad jeho informační hodnotou. V teoretické části se například dle mého názoru až příliš podrobně věnuje základům rutinních analytických metod a materiálům použitých v realizovaných experimentech. Literární rešerše, jakkoliv zajímavá a jednoznačně prokazující schopnost autorky pracovat s odbornou literaturou, také poněkud míjí meritum věci, kterým by dle mého názoru mělo být vysvětlení konkrétní návaznosti experimentů, navržených a realizovaných v rámci této práce, na současnou úroveň poznání a konkrétní literární inspiraci (viz Otázka k obhajobě 1). Za hlavní devízu práce na druhou stranu považuji její experimentální a výsledkovou část. Autorka realizovala, vzhledem k nestandardním podmínkám, při kterých práce vznikala, až překvapivé množství experimentů, které přinesly zajímavé poznatky o testovaných hydrogelových materiálech. V této části bych si pouze dovolil komentář ke kapitole Korelace výsledků jednotlivých metod, která prezentuje spíše sumarizaci vybraných dat než korektní korelaci. To je také moje jediná výhrada ke splnění požadavků zadání práce. V závěrečné kapitole autorka znovu shrnuje získané poznatky. Také této kapitole by možná prospělo, kdyby se autorka odvážila k osobnějšímu zamyšlení nad možnostmi, jak konkrétně získané znalosti využít a rozšířit v rámci navazujícího výzkumu. Z hlediska formálního mám několik komentářů: - str. 19: V popisku obr. 7 je chybně popsána poslední prezentovaná geometrie oscilačního měření - str. 20: Z rovnice 6 autorce vypadl logaritmus. - kap. 5.2.2: Obrázky, prezentující základní reometrická data (G‘, G‘‘) jsou dosti nepřehledné, obtížně se v nich nacházejí dvojice modulů odpovídajících jednomu vzorku - str. 49: Má na obr. 24 fyzikální smysl vynášet hodnoty ztrátového úhlu na odpovídající ose až do hodnoty 1000? - autorka opakovaně uvádí, že gellanové resp. alginátové gely byly síťování prostřednictvím (resp. v prostředí) CaCl2.2H2O. Skutečně se autorka domnívá, že forma dihydrátu je zachována i ve vodném roztoku této soli? - bylo by vhodné se propříště v textu vyhnout termínům jako „nejideálnější“, „nejvíce optimální apod.“ Přes výše uvedené drobné výtky předloženou práci celkově hodnotím jako zdařilou a po zodpovězení níže přiložených dotazů v rámci obhajoby práce doporučuji, aby byl autorce udělen titul Ing.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Závěry práce a jejich formulace B
Formální úroveň práce – celkový dojem B
Úroveň jazykového zpracování B
Využití literatury a její citace B
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Kvalita zpracování výsledků B
Logické členění práce A
Splnění požadavků zadání B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 124031