Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Modlitbová, Pavlína

Předloženou diplomovou práci studentky Anny Šindelářové hodnotím jako velice pečlivě zpracovanou a následně i precizně sepsanou. Veškeré stanovené cíle byly splněny, a to především díky aktivnímu přístupu a velké časové dotaci ze strany studentky. V samotném textu se ojediněle vyskytují překlepy a drobné chyby. Například použití označení pro osu X (str. 15) a osa x (str. 16), toto označení je dále v práci ještě několikrát zaměněno. Několik vět je v textu hůře formulovaných, a tím pádem špatně pochopitelných. Dále je použita různá velikost písma u popisku obrázku 24 a 25. Označení na obrázcích 25 a 33 neodpovídá značení písmen v obrázku 23, tj. používání písmen pro fotky zubů a písmen s číslicí pro prvkové mapy/emisní spektra. V práci také není vysvětleno prvkové složení laseru Nd:YAG. V obrázku 9 je pak použito slovo "výstřel" jako označení místa dopadu laserového pulzu. Studentka práci zpracovala na 78 stran textu a použila enormního množství literárních zdrojů (celkem 120), v nichž v naprosté většině převažovaly odborné články v impaktovaných časopisech. V práci je celkově 33 obrázků, celkem na 16 obrázcích pak studentka ukazuje vlastní výsledky. Tyto obrázky jsou velice kvalitně připraveny, jsou přehledné a dobře čitelné. Samotné sepsání práce se mnou studentka aktivně diskutovala a docházela na konzultace. Studentka přistupovala k řešení své diplomové práce svědomitě, aktivně a samostatně. Velmi kladně hodnotím, že práce působí uceleným dojmem, je logicky členěna a studentka se vypořádala s výzvou v podobě zpracování velkého množství naměřených dat, které představovaly velkou časovou zátěž. Na základě celkového přístupu k řešení a vysoké kvalitě zpracování celé práce, hodnotím předloženou diplomovou práci stupněm „A“, výborně a doporučuji ji k obhajobě

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Využití poznatků z literatury	A
Studium literatury a její zpracování	A
Splnění požadavků zadání	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Pořízka,, Pavel

Diplomová práce je zaměřena na dosud poměrně opomíjenou aplikaci spektroskopie laserem buzeného plazmatu v analýze tvrdých tkání, zubů. Studentka v této práci provedla dvě obsáhlé případové studie, ankylóza lidských zubů a detekce těžkých kovů v myších řezácích.Práce je členěna do logicky oddělených a navazujících kapitol, tyto působí jako celek solidně, a jsou doplněny obsáhlou literární rešerší. Velké množství literárních zdrojů pak vede k několika přehlédnutelným přehmatům (např. citace 8 a celková nejednotnost zápisu jmen autorů). Je nutné podotknout, že teoretická část odkryla několik slabin v pochopení komplexních fyzikálně-chemických zákonistostí tvorby laserem buzého plazmatu a jeho vlastností. Zde je text poněkud kostrbatý a místy až zavádějící, působí nevědecky a je využito ne zcela vhodných termínů (termalizace elektronů) a slovních obratů (např. peletky s příměsí kousků olova). Popis plazmatu je neúplný a spíše povrchní, např. chybí diskuze teploty a elektronové hustoty. Stejně je tomu v popisu funkce laseru a dalších členů přístrojové instrumentace, především popis laseru je příliš zkratkovitý a působí jako nucená součást textu. Úvodní část práce tak doplácí na různorodost témat, kterým se studentka musela věnovat tak, aby jednotlivé aspekty práce zasadila do širšího kontextu. Teoretická část je pak v kontrastu s částí experimentální. Zvolené případové studie jsou náročné nejen co do objemu experimentální práce, ale i co do interdisciplinarity. Samotná diskuze je vystavěna logicky a jednotlivé informace předkládá se smyslem pro detail. Představené výsledky skokově posouvají analytické možnosti metody LIBS, k čemuž studentka významně přispěla. Zobrazování prvků (semikvantitativní informace) metodou LIBS najde své uplatnění a samotná práce přináší excelentní vstup do řešené problematiky. Studentka vhodně optimalizovala metodu LIBS a dosáhla světově unikátních výsledků (počet pixelů v prvkové mapě, prostorové rozlišení). I přes mírné teoretické nedostatky tak práci hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě. Celkově lze práci hodnotit stupněm výborně, tedy A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Závěry práce a jejich formulace	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Využití literatury a její citace	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Kvalita zpracování výsledků	A
Logické členění práce	B
Splnění požadavků zadání	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) V práci je diskutováno využití vysokoenergetických pulzů, je však použito zdrojů laserového záření s pulzy o špičkové energii cca 30 mJ. To je v mírném rozporu. Dále je uveden termín ozáření (str. 13) při diskuzi prahu ablace. Je možné uvést na konkrétním příkladu přepočet energie, průměru svazku a délky pulzu na zvolené fotometrické veličiny?
2) V práci je optimalizace uvedena jako způsob zesílení signálu LIBS. To není úplně vhodné. Naopak jako způsob zesílení je uvedena pouze dvoupulzní technika LIBS. Je možné uvést i další způsoby zesílení signálu a jejich využitelnost a vliv na zlepšení citlivosti blíže diskutovat?
3) Studentka vykresluje prvkové mapy jako intenzitu zvolené spektrální čáry v závislosti na poloze na povrchu vzorku. Jak je tato intenzita určena? Na str. 15 (teoretická část práce) je uvedeno, že intenzita odpovídá maximu zvolené spektrální části. V experimentální části toto není uvedeno. Také je vhodné uvést na pravou míru jednotku intenzity v grafech, prvkové mapy. Zde je uvedeno "a.u. x 10^x". Proč je tato jednotka využita na úkor nabízejících se "counts"?
4) Kvantitativní analýza je v metodě LIBS v současnosti intenzivně zkoumána. V práci, str. 16, jsou limity detekce uvedeny pouze jako limitní intenzita určená z rovnice 1. Jak je tuto intenzitu možné přepočítat na koncentraci? Je možné uvést, nejlépe na konkrétním případě, výpočet limitů detekce zvoleného analytu v libovolné matrici?
5) Studentka navrhuje využití poměru spektrálních čar jako indikace tvrdosti vzorku (matrice) v daném bodě. Je možné tuto metodiku podpořit vysvětlením, proč by tento poměr měl být použitelný?
6) Kap 5.1 diskutuje optimalizaci měření. Prosté srovnání intenzity spektrální čáry detekovené za různých experimentálních podmínek se při pohledu na obr. 18 nezdá být dostatečně robustní metrikou. Je možné doplnit nebo alespoň diskutovat využití "signal to noise ratio"?
7) V lidských zubech je uveden Sr I v oblasti 407 nm, v myších zubech je Sr II. Zřejmě se jedná o překlep. Bez ohledu na tuto diskrepanci, je možné blíže diskutovat vliv množství stroncia v jednotlivých matricích a případně vykreslit jeho zastoupení ve vzorcích?
8) U myších zubů je obecně uvedena matrice "stoličky". Jedná se o sklovinu nebo dentin?