MERGEŠČÍKOVÁ, L. Výroba závěsu lustru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Žák, Ladislav

Slečna Bc. Lenka Mergeščíková zpracovala téma výroby závěsu lustru co je součást s kulovým vrchlíkem a přírubou. Práce je uspořádána v souladu s jednotlivými body zadání a studijní část je zaměřena na stříhání a hluboké tažení. Výstupem je konstrukční řešení sdruženého nástroje pro střih a 1. tažnou operaci a nástroje pro 2. tažnou operaci. Nástroje jsou zpracovány jak po fuknkční stránce tak i z hlediska technického kreslení s poměrně velkou pečlivostí, ověřené simulací a lze jen konstatovat, že autorka splnila požadavky zadání. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Diplomová práce Bc. Lenky Mergeščíkové je rozdělená do čtyřech tematických částí. V první části autorka popisuje zadanou součást – výroba závěsu lustru z pohledu použití a možných alternativních variant výroby součásti. Z variantních řešení byla autorkou vybrána technologie hlubokého tažení bez ztenčení stěny v kombinaci se stříháním. V kapitole 2 jsou detailně popsány technologie hlubokého tažení a stříhání. Třetí kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby závěsu lustru s nezbytnými technologickými výpočty. Autorka počítá čtyři možné způsoby výpočtu výchozího průměru polotovaru. Jako nejspolehlivější volí potom výpočet polotovaru s použitím softwaru Autodesk Inventor. Vypočtený průměr polotovaru výtažku je navýšen o 4% přídavek na ostřižení. U výpočtu rozměrů výchozího svitku tento rozměr je dále zvětšen o velikost můstku a přepážky viz strana 40-43. Domnívám se, že v rámci ekonomické úspory vstupního polotovaru nemající vliv na konečnou kvalitu vyráběného dílce by bylo možné tyto dodatečné technologické přídavky tj. můstku a přepážky zanedbat. Jak by se tato skutečnost projevila v konečné ceně produktu, respektive využití materiálu? Autorka správně v teoretické části práce popisuje a rozlišuje výpočet tažné síly a síly na odtržení dna viz strana 24, bohužel tuto skutečnost již nereflektuje v návrhové části (vzorec 3.23. str 45 a 46) , uvádí „celková tažná síla v prvém tahu“ jedná se přitom o mezní sílu, při které již dojde k utržení dna výtažku se zohledněním síly přidržovače. Výpočet celkové síly v třetí operaci má nesprávně vypočtenou výslednou hodnotu – str.46. U volby stroje autorka konstatuje: „Na základe výpočtu je zvolený výstredníkový lis LE 160C“ Celková bezpečná tvářecí síla v prvé operaci autorce vyšla 214 176 N. Navržený stroj má jmenovitou tvářecí sílu 1 600 kN. U druhé tažné operace vyšla celková tvářecí síla 104,5 kN. Lis byl navržen s jmenovitou silou 1000 kN. Pro druhou tažnou operaci autorka zvolila lis ZHO 100, jehož parametry jsou uvedeny v příloze 5. Dle výkresů nástroje pro druhou tažnou operaci vyplývá, že tento hydraulický lis by měl být trojčinný. Dle parametrů a fotografie v příloze 5 DP je tento lis jednočinný. Byla tato skutečnost konzultována s výrobcem strojního zařízení? Jak by musel být lis upraven, aby bylo možné dílec na tomto stroji vyrábět? Materiálový model na obr. 58 má nesprávné popisy – poměrná deformace nemá jednotku %. Dále se jeví, že se nejedná o poměrnou deformaci, ale o logaritmickou deformaci (true strain).

eVSKP id 132375