KVAPIL, J. Analýza dat z jedoucího vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Zadání diplomové práce bylo původně z externího pracoviště Ústavu automobilního a dopravního inženýrství (UADI) Fakulty strojního inženýrství v Brně. Vzhledem k technickým problémům, které se vyskytly na dopravním simulátoru tohoto pracoviště, experimentální data ze zkušebních jízd byla získána z Dopravní fakulty ČVUT v Praze. Bohužel to pro diplomanta znamenalo poměrně citelnou časovou ztrátu. Diplomant i přes tuto negativní skutečnost odevzdal práci v řádném termínu. Cílem práce bylo v prostředí Matlab zpracovat trajektorie jízd s ohledem na detekci kritické polohy vozidla vzhledem k šířce jízdního pruhu a sledování změn v charakteru jízdy, včetně možnosti segmentace trajektorie a průběžné monitorování významných charakteristik. Jedná se o téma, které je aktuální a v současné době často diskutované, ale výsledky analýz nejsou v literárních zdrojích dostatečně prezentovány. Diplomant se dostavoval pravidelně na ústní konzultace vždy ve stanoveném termínu. Pracoval samostatně, plnil aktivně zadané úkoly, průběžně informoval o stavu řešení i vzniklých problémech na externím pracovišti UADI Brno. Dokázal vést konstruktivní dialog a věcně se vyjadřovat. Snažil se získané poznatky z literární rešerše implementovat do vlastních algoritmů. Kladně hodnotím zejména pracovní nasazení diplomanta, zodpovědný přistupoval a bezproblémovou komunikaci.

Posudek oponenta

Šedivá, Soňa

Diplomová práce se věnuje analýze odchylek jízdní trajektorie vozidla od krajnice zjištěných experimentálně na dopravním simulátoru a popisu statistických, pravděpodobnostních a frekvenčních charakteristik, které mají vypovídat o změnách polohy vozidla v jízdním pruhu. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních částí, které korespondují s jednotlivými body zadání. Z mého pohledu by bylo vhodnější zařadit kapitolu věnovanou formátu dat až za teoretickou část popisující jednotlivé charakteristiky trajektorií. Teoretická část práce je velmi stručná (necelých sedm stran) a zdá se mi dosti obecná. Navíc u rovnic pro výpočet základních statistických parametrů v popisu jednotlivých symbolů již uvádí diplomant konkrétní vazbu na daný problém, ale tomu neodpovídají jednotky veličin (nejsou žádné uvedeny). Z práce není dostatečně jasné, zda byl znám čas sběru dat ze simulátoru, a pak by charakteristiky mohly být zobrazeny v časovém měřítku a i vypočtená frekvenční analýza by měla na ose x veličinu frekvenci [Hz]. Je totiž dosti zavádějící zobrazovat na ose frekvenci s jednotkou m-1 (viz obr. 4.15 a dále), nebo uvádět, že data jsou vzorkována s periodou vzorkování Tvz = 0,4 m. Pokud nebyl znám údaj o čase, volila bych vhodnější označení veličin na osách (např. délkový interval sběru dat). V části se statistickými charakteristikami kompletních jízd je na obr. 4.5 problematické zobrazení histogramů jízd. Histogramy mají sice stejný počet tříd, ale na ose s odchylkou vozidla y je pokaždé jiná maximální hodnota, proto histogramy pro nekoncentrované jízdy nedávají předpokládané širší rozložení histogramu, jak by se dalo očekávat. Zkreslení histogramu nastává díky výjezdu řidiče mimo trať např. při spánku, kdy simulátor řidiče na tuto skutečnost neupozorní, jak uvádí diplomant, a odchylka vozidla nabývá hodnot i ve stovkách metrů, což je ve skutečnosti nereálné. Proto by bylo vhodné tyto jízdy nezařazovat do testovaného výběru, nebo podle statistických pravidel vyřadit odlehlé body ze statistického souboru. Pak by nedošlo ke zkreslení histogramu a histogramy by mohly mít stejný rozsah na x-ové ose. Po formální stránce je práce na relativně dobré jazykové úrovni, vyskytuje se menší množství gramatických chyb. Po grafické stránce bych doporučila volbu jiné barvy u grafů s trajektoriemi jízd, popřípadě větší tloušťku čáry. Domnívám se, že diplomant projevil inženýrské schopnosti a doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 38913