VLACHOVÁ HUTOVÁ, E. STUDIUM ZMĚN VLASTNOSTÍ BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ V ELEKTROMAGNETICKÝCH POLÍCH [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Bartušek, Karel

Dizertační práce řeší problematiku vlivu stacionárního magnetického pole na hmotnostní částice, na somatická embria a houbové patogeny. V práci je teoretický popis rozložení silně nehomogenního magnetického pole a teoretický rozbor vlivu pole na šíření tepla v mědi. Experimentálně bylo ověřeno šíření tepla v Cu materiálu a také vliv magnetického pole na somatická embria a houbové patogeny. Výsledky jsou zajímavé a byly presentovány na mezinárodních konferencích a v odborných časopisech. Autorka pracovala samostatně a práce je sepsána přehledně a dostatečně do hloubky popisuje řešené problémy. Práce odpovídá oboru Teoretická elektrotechnika a doporučuji ji k obhajobě.

Navrhovaná známka

Posudek oponenta

Král, Bohumil

viz pdf

Navrhovaná známka

Kolářová, Jana

Předložená disertační práce je zaměřena na popis magnetického pole a jeho vlivu na živé organismy i neživé látky. Problematika je studována pomocí modelů simulovaných v systému ANSYS a provedených experimentů za účelem potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Práce je napsána v českém jazyce, čítá 70 stran textu s odkazy na 61 literárních zdrojů. Práce navazuje na starší literaturu a na práce domácího ústavu a spolupracujících institucí. 1. Aktuálnost tématu disertační práce Téma práce odpovídá studijnímu oboru Teoretická elektrotechnika a je z hlediska současného stavu vědy aktuální. Z pohledu posuzování vlivu magnetických polí na živé organismy je tato oblast stále hojně diskutována a velmi složitá z důvodu rozmanitosti a složitosti organických struktur. Autorka sice nevychází z nejnovějších studií, ale cituje stěžejní články. 2. Splnění cílů disertační práce V práci jsou vytýčeny 3 základní hypotézy. Jedná se o vliv magnetického pole na dynamické chování anorganického vzorku materiálu (H1), na růstové vlastnosti živého organického vzorku (H2) a na buněčný cyklus (H3). Teoretická část obsahuje podrobný popis magnetického pole a metodiku výzkumu. Experimentální část je dobře rozvržena, místy je popsána podrobně, v některých pasážích je však popis velmi strohý. Celkově jsou stanovené cíle splněny. K práci mám několik připomínek a komentářů: V úvodu se autorka práce odkazuje špatně na literaturu [8]-[10]. V dalším textu se neodkazuje vůbec na literaturu [11] a [12]. V kapitole 2.1.1 se v popisu rizik z expozice neionizujícího magnetického záření vyjadřuje velmi vágně (silné elektromagnetické pole bez uvedení parametrů), předkládá možné účinky bez dalšího vysvětlení. Pouze odkazuje na doporučení WHO, že je nutno se tomuto tématu dále podrobněji věnovat. Definice magnetického pole je uvedena na straně 16 dvakrát a nejasně. Obrázek 2.6 na str. 31 by mohl být lépe pospán, stejně tak následující obr. 2.7. Na str. 32 je uvedena podkapitola „Magnetická indukční brzda“, což je technický termín pro brzdný systém dopravních prostředků využívající Lenzova zákona. Zde je bez jakéhokoliv úvodu pojem spojen sbuněčnými procesy, resp. procesy na povrchu buněčné membrány. Kapitola věnující se triangulaci (str. 35) obsahuje řadu doporučení, která nejsou nijak podložena. Celý odstavec pak odkazuje na literaturu [41], která již odkazuje na neexistující zdroj. Experimentální část 4.1.1 (str. 47-49) V této podkapitole je popsána práce se vzorky, nicméně není zde uvedeno, jak se hodnotí kultury v Petriho miskách. Jedná se o digitální fotografie, z nichž se počítá „integrál intenzity signálu“? Pokud ano, který fotoaparát byl využit? V odstavci na straně 49 jsou nesprávné odkazy na tabulky a obrázky. Poprvé zmíněná tabulka 3 má obsahovat podle velikosti seřazené vzorky RSE. Podruhé zmíněná tabulka 3 odkazuje správně na uvedenou tabulku 3 pod odstavcem, což jsou vypočtené integrály intenzit signálů u jednotlivých vzorků. Má zde být prokázán vliv magnetického pole na buňky somatického embrya, ale podle tabulky 3 to není prokázáno (chybí). Odkaz na tabulku 5 v témže odstavci je nesprávný. Výsledky v části 4.1.1 nejsou správně zdokumentovány a tvrzení v textu není správně doloženo. Experimentální část 4.1.2 (str. 50) Tato část je popsána pouze stručně, je uveden krátký postup. Autorka konstatuje bez uvedení konkrétních výsledků, že magnetické pole nemá vliv na změnu dynamiky systému. Experimentální část 4.1.3 (str. 51-54) Tato část je dobře popsána, srozumitelně. Bohužel obrázky 4.4 - 4.7 mají anglické popisky. U obrázku 4.4 a 4.5 chybí podrobnější popis jednotlivých průběhů v grafech (legenda). Na obrázku 4.6 je na ose y uvedena velikost ESE a v popisku obrázku je RSE. Zde oceňuji závěr tohoto dílčího experimentu na str. 54. Experimentální část 4.1.4 (str. 55-62) V této části jsou opět dobře popsány kroky experimentu, nicméně popis výsledků je velmi stručný. Tabulka 6 a 7 a obrázek 4.12 a 4.13 není propojen s textem, což snižuje kvalitu textu a pochopení popisované problematiky. Experimentální část 4.2.(63-68) Popisuje studium vlivu magnetického pole na živé organismy. Tato část je založena na vytvoření modelů. Text je podrobně popsaný i s odkazy na doložené obrázky a tabulky. Tvrzení: „Na horním a dolním stanovišti byl stanoven elektrický potenciál V = 200 V.“ by bylo vhodné doplnit do příslušného obrázku nebo lépe popsat. U obrázku 4.19 chybí informace o jednotlivých křivkách v grafu (legenda). V závěru podkapitoly je uveden závěr experimentu a výsledná hypotéza. Hypotéza však není podložena statistickým testem. Experimentální část 4.2.(69-77) Vliv stacionárního magnetického pole na neživé organismy. Tato část je velmi dobře zdokumentována a výsledky (naměřené hodnoty rychlosti ohřevu ve zkoumaném vzorku) jsou přehledně uvedeny v tabulce 10. Zde se nabízí vyjádření výsledku i v grafické podobě. V tomto případě je potvrzena hypotéza H1, která je však pouze vyslovena bez uvedení statistického textu. Poslední kapitoly obsahují přínos disertační práce, zhodnocení předložené práce a závěr. Všechny stanové cíle jsou splněny. Z formálního hlediska: • Podkapitoly 2. úrovně obsahují pouze jednu podkapitolu 3. úrovně, což je zbytečné. • Literatura nemá citační normu, vjednom zápisu se míchá více stylů [1], [2] POKLUDOVÁ M. a HUTÓVÁ Eliška je mimo jakoukoliv současnou i dřívější citační normu. • Řazeni literatury je v této práci podle výskytu nikoliv abecedně podle autora, který je v delším textu vhodnější. Na literaturu 11 a 12 se v textu autorka neodkazuje, odkazy na literaturu 8-10 jsou špatně. • Některé zdroje (např. [41], [56] již nefungují) ačkoliv se jedná o interní skripta FEKT a článek autorky samotné. • Při výpočtech není uváděno, kterých vztahů z teoretické části bylo využito. • Nejsou správně definovány zkratky (např. definice zkratky RSE až po 14 výskytu, PD při druhém výskytu) 3. Jádro disertační práce bylo publikováno v článcích, kde je autorka prvním autorem, případně spolu-autorem. Publikace dokládají mimo jiné i spolupráci mezi univerzitními pracovišti a vypovídají o vědecké erudici studentky. Předložená dizertační práce vykazuje všechny znaky pro splnění podmínek samostatné tvůrčí vědecké práce a obsahuje původní autorské výsledky. 4. Na základě předložených materiálů z průběhu studia a souhrnu výsledků lze konstatovat, že se jedná o pracovníka s vědeckou erudicí. 5. Závěrem: Na základě rozboru disertační práce, její vědecké úrovně, původnosti aplikovaných řešení konstatuji, že práce splňuje požadavky kladené na dizertační práci v daném oboru. Z výše uvedených důvodů doporučuji dizertační práci Elišky Hutové Vlachové k obhajobě.

Navrhovaná známka

Otázky

eVSKP id 126076