SOCHORKOVÁ, T. Jak budeme společně bydlet? [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Kratochvíl, Jan

Studentka Tereza Sochorková se ve své diplomové práci zamýšlí nad proměnami bydlení a hledá jejich vhodné formy pro specifickou lokalitu Šlapanic u Brna. Výsledkem není revoluční řešení v podobě manifestu, ale pečlivá a kritická úvaha o tom, co je nadčasové a následování hodné, respektive co je potřeba do prostředí nově přidat. Uvažuje v intencích celostního přístupu, což je pro budoucího architekta-profesionála klíčové. Diplomová práce je souborem návrhů různých forem bydlení a ověřování jejich funkčnosti v ploše bývalého brownfieldu, které studentka se svými kolegy v předdiplomním projektu transformovala do soudobého zahradního města. Jeden z clusterů je řešen do urbanistického detailu, stejně jako řadová zástavba v severní části území. Studentka zkoumá, zdali by metody prefabrikace a unifikace v rozumné míře opakování nedokázaly vyřešit problém s rostoucími náklady na výstavbu a v rovině menšího urbanistického měřítka přináší důkazy, že je tato cesta možná a kvalitní. Kritický pohled na stávající podobu řadové zástavby rodinných domů nejen ve Šlapanicích vedl studentku k řešení, které vytváří před domy atraktivní veřejný prostor díky přesunutí dopravy v klidu do podzemí pod jednotlivé domy. Až brutální kapacita podzemního parkoviště předepsaná normovými hodnotami vede k zamyšlení, jak chceme naše sídla rozvíjet a jaké jsou naše priority. Studentka v této části urbanistického souboru čelila nepříznivé severo-jižní orientaci řadové zástavby a některé z bytů bohužel nedokázala proslunit. Další samostatně stojící budovy vycházejí z osvědčených archetypálních tvarů. Touha po flexibilitě a možných úpravách prototypu je dostatečně prezentována a je uvěřitelná. Přesnost forem se však na některých místech jeví jako svazující a bylo by vhodné doplnit stavební systém o možnost přístaveb, etapizace apod. Sympatická je materiálová skladba architektury, udržitelná technologická řešení a důraz na uživatele domů. Nezodpověditelnou otázkou pro mne zůstává autorčino nakládání s veřejným a soukromým prostorem, které je pro mne v případě bydlení na úrovni terénu zásadní. Míra sdílení a komunitní spolupráce v návrhu se mi jeví jako naivní a neudržitelná. Ocitli jsme se na názorovém rozhraní, jež trefně vystihuje citát francouzského politika Georgese Clemenceau, který o svém potomkovi pronesl: „Můj syn má dvaadvacet let. Pokud by se ve dvaadvaceti nestal komunistou, zapřel bych ho. Pokud jím bude ve třiceti, udělám to.“ Na mnoha místech souboru dochází k imisím pohledů a zasahování veřejných aktivit do obytných místností, což vede ke snížení komfortu, avšak berme to jako názor čtyřicátníka. Stejně tak mne mrzí, že většina bytů je zamýšlena jako startovní, úsporná, minimální a v lokalitě by bylo vhodné pracovat i s vyšším standardem, aby byla sociální skladba pestrá a komplexní. Diplomová práce mne naplňuje nadějí a vírou v nastupující generaci architektů, kteří hluboce prožívají otázky soužití, komunitní spolupráce, péče o společnost a životní prostředí. Zájem o lokální specifika a jejich harmonické rozvíjení je cestou, která ruku v ruce se zvyšujícím se vědecko-technickým poznáním může učinit naši budoucnost šťastnou. Děkuji studentce za inspirativní spolupráci, sílu návrhy měnit a zlepšovat a zejména společné dumání nad otázkami, které mne nutily a vlastně stále nutí vystupovat z konzervativní názorové zóny. Diplomová práce má vynikající grafickou úroveň.

Posudek oponenta

Joura, Ivo

Je třeba ocenit množství odvedené práce – jak při samotném návrhu, s dobře zapracovanými před-diplomními výstupy, tak především při celkové grafické prezentaci návrhu, která je zpracována opravdu zdařile.

eVSKP id 141082