BABIESKA, L. Polarizační vlastnosti optovláknových mřížkových senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Práce pana Babiesky je zaměřena na zkvalitnění technologického postupu výroby senzorických struktur využívajících optovláknových Braggových mřížek. Cílem bylo nalézt použitelné způsoby fixace vláken s mřížkou k podpůrným strukturám, které nedegradují přesnost měření vnesením polarizačních závislostí do odrazného spektra měřící mřížky. Téma práce vyžadovalo od diplomanta seznámit se s problematikou a fyzikálními základy polarizace záření, s projevy polarizace v optických vláknech a take s objekty měření - optovláknovými mřížkami. Po teoretickém zpracování tématu musel diplomant zaměřit pozornost na pochopení filosofie měření polarizačních závislostí vlastností optovláknových prvků. Bylo třeba sestavit pracoviště pro polarizační měření s využitím velmi specializovaných zařízení jako polarizační kontroler, polarizační analyzátor a vyhodnocovací jednotka spektrálních změn Braggových mřížek. Diplomant pečlivě prostudoval problematiku a využíval technických konzultací a zkušeností ze zadávacího pracoviště. V práci se diplomant zapojil do přípravy měřícího pracoviště a ve spolupráci s týmem na pracovišti, vytrvalým úsilím v experimentech a v jejich pečlivém průběžném vyhodnocování, významně přispěl k nalezení a optimalizaci schůdného způsobu opakovatelného a stabilního měření malých vlivů polarizačních změn na odrazy měřících mřížek. Měřící pracoviště přitom muselo být na základě diplomantových měření významě modifikováno a upraven byl i způsob získávání a vyhodnocování dat. Zde cením diplomantovu pečlivost a smysl pro detail, kterými byly zmíněné kroky podmíněny i iniciovány .Diplomant mnoha experimenty umožnil doladit a ověřil použitelnost sestaveného polarizačního měření, jeho práce vedla i k odhalení technologických nedokonalostí v procesu přípravy vláknových struktur. V závěru prací se věnoval zjišťování vlivů a posuzování vhodnosti metod fixace vláknových mřížek k podpůrným strukturám a hledání cest zlepšení jejich polarizačních vlastností, Svou prací přispěl k identifikaci možností a postupů, které jsou z polarizačního hlediska vhodné a nevhodné k použití a identifikoval cesty k dalšímu hledání. Tímto výsledkem splnil očekávání I požadavky zadání. Rozsahem a teoretickou částí práce také splňuje očekávání. Diplomant se řídil pokyny vedoucího práce a pracoval s doporučenou literaturou i na následných experimentech. Kladně hodnotím diplomantovu pečlivost v práci, na druhé straně bych ocenil vice samostatného úsudku v hledání řešení a návrhu pokusných struktur k experimentům. Přesto diplomant svou prací umožnil kvantifikovat polarizační rušivé vlivy v senzorických strukturách s mřížkami a výsledky jeho práce jsou dobře využitelné v dalších postupech. Práci diplomanta hodnotím 88 body, B.
Student Bc. Lukáš Babieska se ve své diplomové práci věnuje polarizačním vlastnostem optovláknových mřížkových senzorů. Práce je členěna do 5 kapitol, z toho jsou první 3 věnovány historii optovláknové technologie, vláknovým mřížkám a polarizačním závislostem optických vláken. V této systémově a věcně vcelku dobře zpracované části práce se však vykytují drobné formální nedostatky a některá opomenutí. Rušivě působí například oddělení hodnoty a jednotky na konci řádku (str. 18), formulace refrakční index lomu – index lomu (str. 20), v obr. 2.6 nejsou jednotky definovány v textu nebo použití výrazu centrální refrakční vlnová délka (str. 22). Student poněkud rušivě v textu užívá počeštěně výrazy, jako “coupler“ nebo “interrogátor“. V práci pak vyskytuje nesourodá terminologie, v teoretickém úvodu, a i v následující praktické části. Průběžně se v textu používá - kapitola 4.1.5 - reflexní vlnová délka, kapitola 4.4.2 – centrální reflexní vlnová délka, kapitola 4.5 – centrální vlnová délka. V teoretickém úvodu jsou rozepsány metody použitelné pro vyhodnocení vlnové délky odrazu mřížek, avšak v tomto úvodu chybí popis metody, která je ve výsledku použita v praktické části práce. V praktické části se student věnuje návrhu vhodné měřící metody pro vyhodnocení vlivu polarizace na vyhodnocení FBG a samotnému měření. Metoda měření a vyhodnocení vlivu polarizace je vhodně zvolena a vzhledem k udávanému rozlišení vyhodnocovací jednotky jsou získané výsledky relevantní. Moje výhrady jsou spíše formálního charakteru. Schémata optických zapojení (obr. 4.9 nebo 4.10) neodpovídají zvyklostem zakreslení schématického zapojení optických komponent. Pokud je ve schématu použit optický dělič nebo směšovač, propojení na fotodiodu by mělo být také znázorněno s využitím těchto optovláknových prvků. V praktické části práce jsou prezentovány rozsáhlé tabulky s měřenými hodnotami, které by bylo vhodnější vložit do přílohy a měřené výsledky shrnout a vhodně formulovat (viz tabulka 5.10) pro větší přehlednost práce. Tyto výsledky by také bylo vhodné posoudit, náležitě zhodnotit a navrhnout další postup. Dojem z celé práce mírně kazí také nejasnost v základních fyzikálních veličinách s nimiž se v práci operuje – například v kapitole 5.3 (strana 65) napínání vláken s FBG “tlakem“ 0,5 N. Student v diplomové práci získal a částečně popsal celou řadu zajímavých výsledků z měření jednotlivých vzorků, nicméně tyto výsledky již dále neanalyzuje. Z textu také není zcela zřejmé, proč byl zvolen daný typ fixace vlákna s FBG například do drážky nebo použita další optická vlákna pro její vyplnění. Celkově lze konstatovat, že student splnil zadání diplomové práce. Diplomová práce přinesla řadu poznatků přímo aplikovatelných v oblasti optovláknových senzorů. S přihlédnutím k formálním nedostatkům a k neúplné analýze experimentálně získaných výsledků doporučuji práci k obhajobě s celkovým počtem 80 bodů, hodnocením B.
eVSKP id 142446