KAŠPÁREK, O. Měřicí systém pro stanovení piezoelektrického nábojového koeficientu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomová práce navazuje na předchozí semestrální projekt, ve kterém student vypracoval literární rešerši v oblasti měření piezoelektrického nábojového koeficientu s podrobnějším zaměřením na porovnání přímých metod pro stanovení nábojového koeficientu d33. V diplomové práci se již student zaměřil na návrh a realizaci experimentálního pracoviště na přiděleném hardwaru pro měření nábojového koeficientu pomocí dvou přímých metod. Současně pracoval na softwaru pro měřicí systém a zpracování naměřených dat. Při zpracování prokázal schopnost adekvátně využívat odbornou literaturu. Práce je systematicky rozčleněna do 7 kapitol a má 71 stran. Rozsahem tedy splňuje požadavky na diplomovou práci. Student splnil všechny body zadání. Řešenému projektu věnoval čas průběžně během celého semestru a konzultace vyžadoval v odpovídajícím rozsahu. Problémy, které se v průběhu zpracování objevily, se snažil aktivně řešit. Student prokázal schopnosti inženýra, a proto doporučuji práci k obhajobě. Po domluvě s konzultantem Ing. Janem Kunzem práci hodnotím na 92 bodů (A).
Diplomová práce pana Kašpárka se zabývá charakterizací piezoelektrických materiálů, konkrétně piezoelektrického nábojového koeficientu, za použití kvazistatické metody. V rámci teoretické části práce je pojednáno o principech piezoelektrického jevu a o existujících metodách měření příslušných koeficientů, zejména pak koeficientu d33, a provedena rešerše komerčně dostupných měřicích systémů. V navazující experimentální části se již pan Kašpárek věnuje vlastní realizaci dvou měřicích systémů na bázi kvazistatické metody, a to systému s dynamickým signálem síly a systému se skokovou změnou síly. Při realizaci prvního ze systémů bylo částečně vycházeno z již existujícího hardwarového řešení, ke kterému byl vytvořen software k ovládání, sběru a zpracování dat s využitím prostředí NI LabVIEW. Druhý měřicí systém byl pak vyvinut zcela nově. Oba měřicí systémy pak byly s využitím komplexní sady vzorků analyzovány z hlediska působení okolních vlivů a způsobů provedení měření, ze kterého jsou poté odvozeny odpovídající závěry z pohledu využitelnosti obou systémů. Dály byly vypracovány uživatelské příručky k oběma systémům, které tvoří samostatné dokumenty. Lze s jistotu konstatovat, že všechny body zadání byly splněny. Struktura práce odpovídá jednotlivým bodům zadání a je vhodně členěna do kapitol. V textu se vyskytují pouze občasné syntaktické, stylistické a typografické chyby, vytknout lze také grafickou kvalitu některých obrázků a schémat či technickou podobu a jednotnost uvedených grafů. Některé obrázky a rovnice jsou navíc uvedeny bez současného odkazu v textu. Při tvorbě práce pan Kašpárek čerpal z řady zahraničních odborných publikací i norem, celkové množství využitých zdrojů by však mohlo být vyšší. Vyzdvihnout lze naopak nastudování poměrně složité problematiky piezoelektrického jevu, dále pak schopnost řešení jednotlivých dílčích problémů při návrhu měřicích systémů. Za velmi hodnotnou část práce lze považovat identifikace a ověření působících vlivů, jako jsou vliv rušení či různého uchycení vzorku a kvantifikace jejich vlivu na výsledky měření. Příslušná ověření jsou provedena v odpovídající míře a systematicky. Ačkoli lze v implementaci některých funkcí i v samotném technickém popisu a manuálu najít drobné rezervy, realizované systémy jsou plně funkční. Závěrem lze říci, že i přes tyto drobné nedostatky se jedná o velmi dobrou práci s velkou přidanou hodnotou v podobě praktické využitelnosti navržených systémů. Pan Kašpárek při její tvorbě bezpochyby prokázal inženýrské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením velmi dobře.
eVSKP id 142625