PAVELKA, O. Rozšíření univerzálního CNC stroje o další funkce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Prvním studentovým úkolem bylo identifikovat chyby stávajícího CNC zařízení, navrhnout zlepšení a ty implementovat. V rámci tohoto řešení, došlo k více než 5 změnám původního zařízení. Bohužel navzdory těmto vylepšením, nedošlo k úplné eliminaci problémů stávajícího zařízení. Druhým studentovým úkolem byl návrh výměnné hlavy CNC zařízení, tak aby bylo zařízení víceúčelové a dokázalo tisknout jak 3D filament, tak i elektrodovou pastu za účelem tisku elektrod pro Li-ion akumulátory. Student navrhl a zkonstruoval výměnnou hlavu a 2 funkční moduly. Bohužel z důvodu nedostatku času byly tyto moduly otestovány jen částečně. Student pracoval na práci samostatně a využíval konzultace pravidelně. Nesnadný úkol, jakým je přestavba stávajícího zařízení však doprovázelo množství problémů, s nimiž student nepočítal a vzhledem ke špatnému časovému rozvržení práce se vše řešilo ke konci a pod tlakem. Výsledkem práce je tak splnění podmínek zadání, avšak zařízení není schopno bezproblémového chodu bez dodatečných úprav a kalibrace. Z výše zmíněných důvodů, tak diplomovou práci hodnotím 75b (C).
Předložená diplomová práce studenta se zabývala rozšířením univerzálního CNC stroje o další funkce. Teoretická část práce obsahuje přehledný a detailní popis CNC strojů a podrobně popisuje technologii 3D tisku. V praktické části, která má 17 stran, student popisuje své úpravy původního zařízení a představuje zkušební 3D tisk a tisk pastovitých materiálů. Po formální stránce je práce přehledně napsána a obsahuje minimum nedostatků. K práci mám ale několik připomínek. K ověření, že se jedná o univerzální zařízení byly zvoleny dva moduly, jeden pro 3D tisk a druhý pro tisk pastovitých materiálů. Nikde v textu ale není jasně zmíněn důvod výběru a následně využití tisku pastovitých materiálů. Jednou větou v kapitole 9.6.1 je zmíněno, že cílem bylo vytlačit válec v podobě knoflíkové baterie o průměru 20 mm. Z toho lze pouze odvodit, že byl myšlen tisk elektrodových materiálů. Z popisu v praktické části je zřejmé, že student musel většinu času věnovat úpravě původního zařízení. Optimalizace tisku obou modulů je shrnuta na čtyřech stranách a je popsána poměrně obšírně. Výsledky před a po optimalizaci tisku, případně vliv pracovních parametrů by lépe pomohli nastínit množství provedené práce. Navzdory těmto nedostatkům je práce na dobré úrovni a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 142021